Květen 2018

V dubnu

9. května 2018 v 18:23 | dáša |  Co právě dělám



V dubnu jsme navštívili naše příbuzné všichni čtyři - manžel, já, Jonášek a Mášenka.
Pro Mášenku to byla druhá návštěva.

Jeli jsme šalinou na Svoboďák na jarní trhy, bylo docela pěkně, sice pod mrakem,
ale dalo se už sedět venku s vínečkem.
Se švagrovou jsme si daly 2 deci růžového a navrch ještě jednou.
Pěkně jsme si popovídali všichni a vůbec se nám nechtělo zvedat.


Vydali jsme se na Petrov procházkou přes Zelný trh a nejprve jsme namířili
za vzpomínkou na Schillingrovo náměstíčko.
Jó, tam se toho změnilo.
Domy opravené a na konci k ulici Husova jsme narazili na hejno havranů.
Jsou překrásní!


Tady jsem přijížděla a vystupovala z kolejí na fakultu.
Ulička k Zelňáku vede z kopečka a cesta ve zkouškovém období byla svědkem
mého sevřeného hrdla, bušení srdce, žaludku na vodě a třesoucích se kolen.
Otevřelo se náměstí s trhem a pod ním velká šedá budova fakulty.
Zastavilo se mně srdce a chtělo se mi utéct.


Právnická fakulta v náhradních budovách za socíku.
Z pohledu ze předu bylo v pravé části v přízemí pohřebnictví ( jak příznačné !) a
v patrech učebny, kam jsme chodili na cvika.
Původní krásnou budovu fakulty v parku u Polikliniky Zahradníkova zabral
v padesátých letech generál Čepička - jen tak se projel po Brně a ukázal : tuto budovu chci!

Po revoluci se fakulta vrátila zpět na své místo.
Nyní slouží jako luxusní hotel. Až mně to bylo líto.



A protože Petrov je hned za rožkem, vykročili jsme ke katedrále,
Kterou jsme obešli. Přízemní budovy vedle katedrály jsou krásně opraveny a přibyly k nim nové plastiky a ...








Katedrála je skoro černá a v ulička byla velice úzká, neměla jsem kam při focení ustoupit.





Scházeli jsme postupně dolů k nádraží a nastoupili jsme do šaliny a hurá na oběd.


Doma vše v pohodě, naši miláčci pěkně spolu spinkali.


Jonášek chudáček už hůře slyší, tak jsme je přistihli v jejich " pelíšku " ( jako doma ).


Přišla si k nám moje praneteř pohrát s Jonym a Mášou.

Mášenka si zabrala hned nejlepší místa s výhledem.




A Jonášek jako milující ohránce spinká pod ní na lavici v kuchyni.


Bylo nám všem dobře, ale čekala práce na zahradě, a nastal čas k odjezdu.

Miluju vaše komentářeUsmívající se.

A čtu vaše blogy a prožívám ( a často na vás myslím ) s vámi vaše radosti, starosti i smutné události.
Všechno pěkně kvetlo a obdivuji vaše zahrádky, zvířátka, města, památky a procházky.

Všem vám přeji pevné zdraví a samé radostné dny

dáša