Červen 2016

Co jsem si koupila v božím obchůdku

30. června 2016 v 15:30 | dauma |  Slovácko



Tolik krásných věcí, že mně přecházel zrak.
Všechno jsem nevyfotila, ale mohu vás ubezpečit, že mnoho
věcí jsem ještě nikdy neviděla a ani neviděla pohromadě.
Až na fotkách jsem zjistila, co tam ještě paní prodávala.
Ještě pár ukázek.










Těch krajek bylo velké množství.
(( a stuh několik set ( zpředešlého článku) ))




Vůbec nevím, na co se používají tyto malé kytičky.








A co jsem si koupila?


Jonášek hlídá moje povlaky na polštářích.
Jakmile jsem je povlékla, hned se do nich rozvalil.
No, můžu říct, že se mi zastavil dech nad představou,
že polštáře budou obaleny jeho chlupy.

Jak jsme si ho rozmazlili, takového ho máme a nikomu ho nedáme.







Popsané stuhy a vpravo bílo-růžové jsou lněné. Obaly na květináče.

Ještě jsem si koupila 10 dřevěných rámečků na vytvoření stromu života naší rodiny.
Asi jsem toho koupila víc, protože jsem utratila spoustu peněz,
ale nechala jsem ty věci v Hradišti.

Děkuji vám za vaše krásné komentáře a
přeji vám báječné dovolené a prázdniny

dáša

P.S. Paní měla sympatické ceny.


Boží obchůdek

26. června 2016 v 11:27 | dauma |  Slovácko


Obchůdek asi 3Om2 zaplněný krásnými věcmi ve stylu vintage.
Najdete zde vše, co prodávají podobné obchůdky, ale mnohem víc výrobků,
látek, stuh atd., jaké vídáte na zahraničních blozích.
Zboží je tolik, že si napoprvé mnohého nevšimnete.
Středem vede úzká cestička, na zemi je spousta košů, šuplíků a bedýnek se zbožím.
Při focení jsem musela hledat místečko aspoň pro jednu nohu.

Majitelka je velice šikovná a kreativní.
Látkové výrobky šije sama, v látkách má velký výběr, šije i na zakázku.
V jejím obchůdku je vždy veselo. Kdo tam vejde, zatají se mu dech v úžasu.
A ozývá se áááách, ách....
Všichni ( spíše všechny ) jásají nad jednotlivými věcmi a sdělují si navzájem svoje objevy.
Povídáme si s paní majitelkou, atmosféra jako na trhu v Itálii.
Tento obchůdek je v Uherském Hradišti.

Abych vás nenapínala, přidávám několik fotografií.























Příště vám ukážu, co jsem nakoupila.

Děkuji vám za vaše milé komentáře, budu se snažit všem odpovědět.

U nás včera bylo několi bouřek, při kterých se krásně ochladilo.
Déšť voněl a já jsem byla šťastná.
I Jonáškovi se ulevilo. Byli jsme celý den jak mrtvolky.
Dnes je velké dusno.

Všechny vás zdravím a těším se na vaše komentáře a děkuji za nahlédnutí do mého článku.

dáša

Narozeninový den

22. června 2016 v 9:23 | dauma |  Moje zážitky


Manželova maminka měla na konci května 90. narozeniny.




Babi je v domově pro seniory, už několik let nás nepoznává.
Moje švagrová Anka ( úplně vpravo ) ji navštěvuje každý den.

Je mně líto, že ji dohnal alzheimer, zrovna ji, která byla sečtělá,
ovládala několik jazyků, luštila křížovky.....
Byla pro vnoučata báječnou babičkou.
I já jsem jí za mnohé vděčná.

Sešli jsme se u ní necelá půlka nejbližší rodiny.
Vzali jsme ji na procházku po nádherném parku domova.
Líbíly se jí kytičky a ryby v jezírku.
Skončili jsme v jídelně, kde jsme si koupili kávu a zákusky.
Babička má ráda sladké.
Bylo to radostné a veselé odpoledne.

Tak, babi, ať Ti ještě pořád chutná !








Nadělení

17. června 2016 v 21:29 | dauma |  Co právě dělám



Dnes vám na fotkách ukážu, jak po měsíci pobytu na Slovácku nás velice nemile překvapil stav našich zahrad.
Od doby, kdy jsme faru koupili, jsme neměli zahrady tak zanedbané! A to ani, když jsem jeden rok ležela měsíc červen
v nemocnici.

Letos jsem poprvé neviděla kvést moje milované pivoňky. Na začátku května na Slovácku už byly odkvetlé, kvetly jen bílé.
A na začátku června doma a na faře už byly také odkvetlé a opět aspoň kvetly zase ty bílé s vínovým žíháním ve středu obrovských květů. Okolo ostatních ležely v kruhu opadané okvětní plátky. Což je krásné a líbí se mi to.
Tráva v sadu a na louce byla vysoká skoro jako já a někde i vyšší.

Meruňka sice kvetla, ale plody nemá - už pátý rok po zasazení. Možná je na špatném místě. zasadili jsme ji na chráněné místo - ze severní strany vysoká kamenná zídka a z východu dům. Vloni jsme ji na radu zkušeného botanika ořezali surově větve, a zase nic. Že by za roh domu včely netrefily ?

Hruška má listy slepené černými mšicemi, angrešt má americké padlí.







Na louce ( směrem dolů ) a vpravo v sadě už je posekáno.
Poslední velké kolo trávy jsem stačila vyfotit, abyste měli představu.


Následující rostliny mně udělaly radost.









Na výstavě jsem koupila i tyto barvy ( vlastně i plně kvetoucí sytě růžovou )
echinacei.



Krásný ručně dělaný košík s vlastními jablky mně přivezla Katka.
Ten košík upletla Katka ten den dopoledne!
Děkuji, Katko!
To jsme si hezky popovídali všichni a ani jsme si nestačili všechno říct.
Určitě se budeme vídat častěji, je fajn poznat virtuální kamarádku v reálu a ještě i s manželem.
Setkání bylo velice spontánní a radostné, bohužel jsem měla jen tu kávu,
nevěděla jsem, že se koná výstava.
Ale stačila jsem rozeslat mailem pozvánky přátelům a blogerkám, které bydlí poblíž v našem kraji.

Katce i vám posílám krásné květy pustorylu,
zavřete oči a představte si jejich nádhernou vůni.



Přeji všem Slunce v duši a s Úžasný dáša

Orchideje II barvy pro potěšení

11. června 2016 v 22:32 | dauma |  Co právě dělám

Orchideje, které vám nyní posílám,
jsou na fotkách, které jsou zatavené do folie.
Svítilo na ně slunko.
Už není v mých silách, ukázat vám všechny fotky, bolí mně už zadek.

Všechny tyto následující orchideje pán množí.
Trvá to několik let, než je kytka k prodeji.
Řeknu vám, že se hodně nadře.
A velké výdaje na topení a svícení ve sklenících v zimě.
Určitě se mu to vyplácí.
Kdybyste ho viděli, s jakou jiskrou v oku dokáže o nich povídat.
Natáčela u něj i Toulavá kamera - vloni jsem reportář viděla v televizi.
Jezdí sem zájezdy v autobusech a aut je plná celá vesnice.
Mají i parkoviště přímo na svém pozemku.

Jestli máte nějaké problémy s vlastní orchidejí, můžete ji přivézt a on vám poradí, co s ní.
Totéž platí i o thilandsijích a sukulentech.







Ta růžová jemná je moje favoritka.



Tyto u mě vedou. Taková něžnost.

Škoda, že je neumím pěstovat.

Nebojte se, už vás s orchidejemi nebudu otravovat.
Já se chodím také každý rok na výstavu jen pokochat.
Nakoupím tam spoustu keříků a květin do zahrady.

Přeji vám dobrou noc a příjemnou neděli

dáša

Orchideje I.

8. června 2016 v 18:30 | dauma |  Co mě zaujalo



Minulý pátek jsme dorazili na na faru a zjistili jsme, že se zase koná velká prodejní výstava květin.
Byla jsem potěšená.
Ovšem jen do té doby, než jsem prošla dvůr, zadní zahradu a sad - tráva a kopřivy v mé velikosti. Bršlice kozí noha,
vlaštovičník, bodláky a listy a stonky odkvetlých pampelišek do půl stehen. Listy měly pampelišky i 20 cm na šířku.

Nejvíc mě dorazily pečlivě vypleté záhony před měsícem. Stačilo 30 dnů a záhony nebylo vidětPřekvapenýPlačící .
Obrovské pampelišky ( to už se nedá říct pampeliška ale hnusná pampeliša potvora), vysoké vlaštovičníky a tráva.
A navíc ten odporný mnou nenáviděný pěťour, který pokryl celou plochu zadní zahrady a kořeny měl snad do Austrálie.
Popadla mě hrozná beznaděj. Nemohla jsem se ani udržet na nohou a spadla jsem do kleku, v hlavě mně lítalo něco těžkého a dostala jsem silnou migrénu do levé poloviny hlavy, která přešla v zápětí do pravé strany hlavy.
Byla jsem tak zdecimovaná, že jsem manželovi řekla, že na zahradu kašlu.

Začala jsem drhnout obroušená prkna podlah. Ne všechno se s půjčeným přístrojem obrousilo.
Byla to velká dřina, lilo ze mě jak z konve. Drhnutí rýžákem jsem několikrát opakovala, měnila přípravky za drsnější a ještě
drsnější a pak několikrát umýt ten vzniklý sajrajt po sobě čistou vodou. Akce mně trvala v jedné místnosti ( té největší )
devět hodin , a přesto zůstal ještě metr čtvereční k čištění. Cítila jsem k té činnosti velký odpor, a proto jsem šla na dvůr a začala jsem plet dlouhý záhon podél zídky, abych mohla zasadit květiny, které jsem koupila.
Ano, ačkoli jsem si říkala, že už nebudu nic kupovat a na výstavu nepůjdu, běžela jsem tam hned po otevření vrat, jen se tak podívat. Po hodině prohlížení a focení jsem domů přišla s bednou kytek domů.
Plevel za mnou lítal jak tráva ze sekačky, o půl desáté večer byl záhon vypletý a osazený novými rostlinami.
Záhon jsem tím rozšířila a místy vytvořila nové oblouky na úkor trávníku. To se ovšem nelíbilo manželovi, jak prý bude sekat traktůrkem. A děsí se mých plánů, že dvůr bude osázen tak, aby vznikla tajemná zákoutí.
Řekl, že si připraví také svůj plán. No, pokud nenaruší můj plán, dobře, vždyť dvůr má rozlohu 1200 m2.

Konečně se dostávám k výstavě. Mám fůru fotek, rozdělím je do 2, možná do 3 článků.

























Všechny orchideje jsou zabaleny jednotlivě v celofánu.
Vystaveny ve foliáku a tudíž hodně odrazů.

Příště bude další pokračování, nemám ještě další fotky nahrané.
Nějak nestíhám.
Připadá mně, že už nestíhám vůbec nic!

Přeji vám pohodový a šťastný nejkrásnější předprázdninový měsíc červen.
Děkuji vám za vaše milé komentáře, které mě vždy potěší a povzbudí do další práce.

dáša