Květen 2014

Moc se bojím

29. května 2014 v 13:48 | dauma |  Doma



Už druhý týden mám velice smutné sny.
Když ráno vstávám, cítím se , jakoby mě přejel parní válec.
Celou dobu jsem si říkala, co se stane ? Vždyť jsem byla tak šťastná,
proč ty sny?

V úterý večer, když jsme přišli s Jonáškem z procházky, museli jsme domů utíkat,
protože začalo lít jako z konve.
Když jsem ho utírala, tak začal náhle tak hlasitě naříkat, že jsem se lekla.
On totiž i velké bolesti snáší potichu.
Jen seděl tak divně na bok, krk natažený vzhůru, hlavu zvrácenou ke stropu a hřbet
vyboulený jako kočka.
Takto seděl celou noc a ani se nehnul.
Ráno jsme jeli na veterinu, dostal tři injekce.
A včera zase proseděl celý den ve stejné poloza, páteř mu vibruje, nejedl, nepil
(chtěla jsem, aby mi olizoval mokré prsty,ale zatínal zuby a nic jsem do něj nedostala ),
nečural a nekakal. Několikrát jsem ho donesla a posadila na zahradu, ale zadní část těla
neovládal a svalil se na bok. Přední nožky mu podkluzávají.

Dnes dostal další tři injekce, ale je na tom velmi špatně.

Pan doktor ho celého zrentgenoval ( i to nemocné srdíčko ) a pak nám vše vysvětlil.

Do zítřka se musíme rozhodnout : buď operace páteře nebo ochrne a aby se netrápil,
tak by musel dostat injekci uspávací.
Ta operace se musí provést, dokud neochrne. Tudíž by se měl dnes po těch injekcích zlepšit.
Ale není to tak.

Nemůžu už psát dál, nevidím na klávesnice.

Templštýn a keramika

24. května 2014 v 14:24 | dauma |  Moje zážitky



Už vloni jsem vám na blogu ukázala keramiku, kterou vyrábí kamarádka Luďka,
manželka našeho spolužáka.
Začala se šperky a poslední roky přesedlala na keramiku.
Snad všichni spolužáci si koupili její betlém a tři krále.
Každý si vždy něco koupí.
Když v sobotu odpoledne rozloží Luďka svoje výtvory na stoly, seběhnou se všichni jak supi.
Připadám si jako na trhu, je tam hodně hluku, jeden mluví přes druhého.

Fotilo se trochu hůř, protože bylo kvůli dešti šero a světlo v jídelně je dost chabé.





Všimněte si, že vpravo hnědá a vlevo žlutá slepička zobají.







Tyto motivy jsou glazované z obou stran.
Vykoupila jsem jeden motiv ( takže už tady je málo kusů).






Tento velký svícen jsem si loni objednala ( už byly všechny tehdá prodané ),
letos koupila.






Na podzim se sejdeme v Telči, kde bude Luďka taky prodávat, ale to bude už nový projekt.

Líbilo se, líbilo ?

Mně se líbí, že se krásně ochladilo, v tomto počasí si libuji, včera už bylo vedro pro mě neúnosné.

Mějte se všichni fanfárověSmějící se

Zdraví vás Dáša


Templštýn - sraz spolužáků

20. května 2014 v 15:01 | dauma |  Moje zážitky


Krásný letní den vám všem přejiÚžasný

Kdo čte můj blog delší dobu, tak ví, že každý rok ve stejnou dobu máme sraz
z vysoké školy pod zříceninou hradu Templštýn, kde se scházíme od druhého ročníku školy.
Och,och,och, ten čas tak utíká. Všichni jsme se shodli na tom, že si připadáme stále mladí
a u řeky Jihlávky se chováme jako studenti. Pořádně se zasmějeme a děláme různé kravinySmějící se.

Vyčistíme si tady hlavu, jsme spolu šťastní a svobodní. Máme všichni báječnou náladu, sbíráme
bylinky a placáky, a to i kluci. Ani déšť na tom nic nezměnil.

Cítím se báječně a zdá se mi, že se přímo nadnáším a pořád se široce usmívám.Nabíjí mě ta setkání
pozitivní energií.
Prostě to byla zase parádaSmějící se

Je tam čisté prostředí vhodné pro živočichy i sbírání bylinek.
Já jsem uštipovala špičky výhonků ze smrku. Byl tam jediný u jedné chatky.



I chráněným mlokům se tady moc daří.








úplně nový typ Renaultu a taky nové auto naší spolužačky
No, není to nádhera,
/plně jsem se do něj zamilovala, ach...

Mějte se všichni tento týde krásně letně a radostně
Dáša


Moc děkuji za vaše moc milé komentáře,
jsem ráda, že vás mámÚžasný



Tulipány

15. května 2014 v 19:30 | dauma |  Zahrada u domu

Letos jsem obdržela jarní cibuloviny v lednu. Začátkem března jsem je zasadila do květináčů
a přikryla je černým pytlem, aby předčasně nevykvetly. Stály v garáži.

Než jsem odjela na Slovácko 27.3., jsem je vystrčila ven.
Myslela jsem si, že ty nejranější mi ani nepokvetou.
Nejprve kvetly ty pozdější, které jsem vám už ukázala a nyní mi kvetou ty rané.
A jsou zvláštní a krásné.






Tyto růžové tulipány mi připomínají masožravky, tak jsem
ani neměla odvahu k nim přivonět. Co kdyby mně chňaply za nos nebo sežraly prst,
co bych potom dělala, jak bych vypadala !?

Srdečně vás všechny zdravím a mějte se prima

Dáša

Báječný týden

13. května 2014 v 18:45 | dauma |  Moje zážitky


Na začátku týdne po výborném tataráku mě chytnul žlučník, dostala jsem zimnici a rozbolely
mně všechny svaly i klouby. Zbytek týdne jsem držela dietu o starých rohlíkách a mátovém čaji.
A to jsem vařila a pekla takové dobroty, které bych si s chutí dala.
Vytvořila jsem si plán vařených jídel, pečení a večeří.A hodně jsem si nachystala předem.
To bylo štěstí, protože žlučník mě dost dodělal.
Teprve dnes jsem měla na oběd vařenou cuketu, kterou jsem si naplnila jen sýrem a dala pod gril bez tuku.

PROTOŽE VE STŘEDU VEČER PŘIJELY DĚTI !

Jsem vždycky moc šťastná, když přijedou.

Ve čtvrtek dopoledne byly s dědou a Jonáškem na pěším výletě v lese za našim domem.
Městské lesy zde ( asi 2,5 km od nás ) vybudovaly celé dřevěné velké staré hradiště,
které bylo teď otevřeno.
A představte si tu hrůzu, když mi po příchodu domů manžel sdělil, že už hradiště chtěl někdo
podpálit!!!!
Odpoledne hrály na hřišti s dědou a místními dětmi i tatínky fotbal.
Večer jsme se dívali na televizi a postupně odpadávali : nejprve Jonášek, pak Marunka, Pepa
a nestarší vnouček.


V pátek jsme byli všichni i s Jonáškem na faře a pracovali jsme na zahradě a v sadu.
Převodová tyč k traktoru byla svařena a děda mohl sekat. Tráva už byla vysoká, v traktoru se ucpával
nějaký fukar trávy.Často ho musel čistit.
Protože střídavě krátce lilo, zbylo ještě půl sadu neposekané. Příště už jen s kosou.

Nejmladší děti plely radostně se mnou, starší jen pokukoval a když mu Marunka řekla, aby šel pomoct, tak se
raději vytratil jak pára nad hrncem. Sledoval sekajícího dědu.
Všechny se samozřejmě i svezly na traktoru.
Likvidovali jsme i slimáčtí dětičky, kde byli jejich rodiče, nevíme. Zapomněli jsme úplně na čas a najednou zvony odbily osmou hodinu večer. Děti byly strašně špinavé a hned v autě usnuli. Děda je přenesl domů a převlékli jsme je do pyžam a uložili do postele. Vůbec se neprobudily.Mrkající

Jonášek skončil ve vaně



Ani mu to nevadilo. Všimli jste si ? Jonášek má vlastní župánek!

Ráno v sobotu jsem je vykoupala a odpoledne nás čekal Labyrint loutek při divadle Drak. Byly tam ve velkých vitrinách opravdu v labyrintu chodbiček umístěny loutky z jednotlivých pohádek. ( Kdybych tam byla sama, určitě bych tam zabloudila. ) Moc jsme si to užili, nasmáli se a zkusili si oblékat na monitoru loutky, pouštěli jsme si obrázky a zvukový doprovod, který znázorňoval roční období, bouřku, vichr, vodu, vesmír atd. strávili jsme tam přes tři hodiny.


Děda s dětmi hraje divadlo - Červenou karkulku. Hra měla velice veselý a vtipný text,
který byl napsán na zdi proti jevišti.

Když jsme se vykopali z Labyrintu půl hodiny po zavírací době, šli jsme na soutok krmit kachny.
Tam bylo lidí a všichni měli sáčky s pečivem!






Nutrií tu bylo také hodně a taky holubů. To je přežraný samec, že?
Chodili až k botám a snažili se dostat na naše kolena.
Hlad už nemohli mít, možná se chtěli i pomazlit.
Labe má po celé délce toku podhrabané břehy od těchto zvířátek.
Jsou roztomilí.


kachny do fialova se mi moc líbily


pohled na novou pěší lávku

část růžové zahrady ss krásným romantickým domkem ( zahradník ? viděla jsem jen starou paní )
Asi bych se bála bydlet uprostřed velkého parku. I když tam hodně často projíždí policie.

kokořík


Další odporný čin - na novou lávku nějací vandalové přivalili kontejner a zapálili ho.
Část kontejneru se zapekla do do podlahy lávky.
Lávka je nádherná a houpací, něco unikátního ( aspoň v tomto městě )
Vandaly nikdo nechytí, protože v noci je těžko někdo viděl a i kdyby viděl, tak by se ze strachu
schoval a pak upaloval zpátky. A v té tmě by stejně nikoho nepoznal.

Pohled z lávky na část vodní elektrárny a na Bikupské gymnázium, tam studovala
naše druhá dcera osm let
Ve vodě je lochneska

Večer jsem je rychle chňapla a vykoupala. Tím jsem zahnala jejich únavu a dívali jsme se na hokej.
Jonášek usnul mezi jejich nohama.

Každá nožka patří jinému dítěti Pepa + Marunka.


V neděli přijeli rodiče na oběd a pak hráli ještě s tatínkem a dědou pozemní hokej.
A odjeli a celou cestu ti mladší prospali.

Přeji vám všem příjemný večer a děkuji vám za krásné komentáře, bohužel je
teď hodně práce, takže nestačím odpovídat na vaše komentáře.
Čtu všechny vaše články a snažím se komentovat, ale trvá mi to dýl.
Moc se omlouvám.

Ahoj Dáša











Jaro na Slovácku 2014 I.

5. května 2014 v 15:00 | dauma |  Slovácko


Když jsme s Jonáškem přijeli na Moravu, bylo to 28. 3., ani jsem nevybalila.
Vzala jsem si foťák, Jonáška a běžela jsem vyfotit maličkatou zahrádku, o které jsem psala
vloni nebo předloni.Zahrádečka jako dlaň,každý centimetr využitý a v každém ročním
období zde kvetou pořád květiny. Miluju tutu zahrádku - je osázená s rozmyslem a esteticky
až umělecky -patří k malému domečku, ve kterém je Atelier.
Je pastvou pro oči.






Úzký záhon před plůtkem k chodníku.
Plůtek je vysoký jen do mého pasu, takže se květena fotí velice dobře.
A taky mně medí, že kdyby mi tam spadl foťák nebo mobil, tak jen se skloním a natáhnu ruku.




Atelier s mini zahrádkou patří k domu, který je porostlý třícípím přísavníkem.


Bylo teplo a s Jonáškem jsme prožili nádherné odpoledne.

Děkuji vám za vaši návštěvu i komentáře, z kterých mám velikou radost a
jsem ráda, že vás mám.
Dáša