Březen 2014

Trable s NB

25. března 2014 v 15:25 | dauma

Je mi to moc líto, ale mám velké problémy s manželovým i mým cestovním NB.

Brácha = ajťák ( ovšem v Brně, trochu z ruky ), mně už hledá nový NB, ale vystrašil mě, že je W8 a
že je to ´plně jiné než W7. Ale že si zvyknu. Mám z toho velikánské obavy ( spíše hrůzu )
vzhledem k mému vztahu k počítačovým programům, tedy kvůli mé neschopnosti něco
v tomto oboru pochopit a ajťáka tu ná nemám.

Moc vás všechny zdravím a myslím na vás, bude mi smutno, zapnout NB, když vylezu z postele,
je můj rituál. Hlavně na mě nezapomeňte vy.

Mějte se parádně, užijte si určitě pěkný víkend a až budu moci, tak se ozvu a ráda.

Dáša

P.S. Aji, četla jsem Tvůj článek, ale nešel mi odeslat komentář.
Tomu říkáš plevel, vždyť je to roztomilý plevílek!


Rozhledna a Adamov

23. března 2014 v 20:56 | dauma |  Cestování



Jsem hóóódně naštvaná, myslela jsem si, že už nebudu pokračovat v psaní o výletu z neděle 8. 3. t.r.
Ale nevydržela jsem to. Dnes mně NB děsně štve. Pořád mi vypadává, potvora jeden!!!

Připlížila jsem se k rozhledně, padla jsem na lavičku a už jsem se nehla.
Zůstal se mnou Jonášek, ostatní lezli na rozhlednu. Byla prý vidět i Pálava.





A jdeme z kopce do Adamova na železniční zastávku.
Dostali jsme hlad a dali jsme si v takovém starém socialistickém středisku
v restauraci, která byla čistá ( obrovská jídelna )
SMAŽENÉ TVARŮŽKY + PIVA.
Ostatní měli i polévku cibulačku.

A s plným břichem se nám chtělo spát. Chtělo by to kanape.
Zvednout jsme se museli a šli jsme se vydali ke kostelu.










Fara se mi moc líbila.


Pohled ze železniční zastávky na rozhlednu.
Přišli jsme akorát, během 3 minut byl vlak na zastávce a frčeli jsme domů.
Vlak byl narvaný, vypadalo to, že na výletech bylo půl Brna.

Pokud si budete chtít přečíst něco o Alexandrovce, Máří Kosáček mně
ten text nějak přendala do komentáře minulého článku.
Taky jsem tam přidala tu moji šťastnou nevědomost.

Moc vám děkuji za moc milé komentáře, moc mě dojalo, že jste mě nenechali ve štychu.

Mějte se příští týden fanfárově, mám vás ráda.
Dáša









Vzhůru k rozhledně

21. března 2014 v 22:09 | dauma |  Cestování

Nedá se nic dělat, protože mi nejde ten světlý text odstranit - nejde to ani vyjmout, ani smazat.
A navíc není vidět nikde jinde než ve zveřejněném minulém článku. A navíc při psaní minulého
článku jsem ho vyjmula, protože jsem článek nemohla uložit, když jsem dosáhla 40 tisíc znaků, tak musel pryč.
Nevím, zůstal tam jak nějaký duch.

Já vím, že fotka je celá kostečkovaná, ale ty fota mi poslal švagr do mailu a a zabral strašně moc znaků,
které mi nedovolily článek uložit,
takže jsem fotku z mailové zprávy z obrazovky ofotila,
No a vidíte výsledek.


Tak tady jsem se smála před výstupem k rozhledně.
Netušila jsem, co mě čeká!
Zatímco cesty kolem jeskyní byly v pohodě, dokonce jsem si natrhala i podběl.
Rostl tam všude v lese. Ani jsem nestihla fotit, protože nikoho jiného nějaký podběl nezajímal
než mě, barbaři!

Najednou jsme se octli na úpatí příšerného krpálu a cesta vedla přímočaře do vrchu.
Cesta měla tvar koryta, kterým asi na jaře odtékala voda.
Byla celá zaplněná listy.
Naštěstí mně švagr vzal hole a já jsem v polovině kopce byla úplně zřízená.
Počkali na mě a když jsem k nim docházela, zakopla jsem o v tom listí neviditelný kámen a
spadla jsem jak podťatá. Rozplácla jsem se jak žába.
Bolel mě kotník a pravé stehno.
Švagrová mi podala ruku, abych se z toho rigolu vyšplhala,
ale pustila jsem se dřív a spadla jsem na záda s hlavou těsně vedle toho šutru.
Když tak o tom teď přemýšlím, že všude jinde bylo lidí jak na Václaváku,
ale tímto rigolem jsme šli jenom my!
Tu druhou půli cesty jsem lezla s vypjetím všech sil a sedla jsem si na lavičku.
Nahoru mě už nikdo nedostal.


Moc vám děkuji za vaše rady. Jsem šťastná, že vás všechny mám

Dáša








































Ze Křtin k jeskyním

21. března 2014 v 12:36 | dauma |  Cestování


Opustili jsme Křtiny a po krátké chůzi po silnici jsme vešli do lesa - směr jeskyně.
V údolí Křtinského potoka se nachází mnoho jeskyní. Zamířili jsme k jeskyni Výpustek.





Víc už tam napsáno nebylo, ale barevnost stěn bunkru byla ještě vidět i po těch letech.






Jeskyně byly, bohužel všechny zavřené.




Cesta lesem byla pěkně skoro po rovince.
Příroda byla překrásná, spostu kamenů a kamennných vrchů,
schovávajících jeskyně.

Přeji vám krásný slunný víkend a dobrou náladu

Dáša

Pomóóóc!!! V náhledu na blog se mi světým písmenem objevil text, který jsem musela vyjmout, ptotože jsem převýšila počet znaků. Uvidíte to na blogu. Já to v rozepsaném článku nevidím. Už jsem upravila stránky v nastavení - přidala
jsem, co jsem mohla, ale není to nic platné. Prosím, prosím, smutně koukám......













Alexandrova rozhledna

Alexandrova rozhledna nebo lidově Alexandrovka je kamenná stavba, která se tyčí nad adamovským údolím na vrcholku kopce Špičák (dříve Špickberk), kde dříve stával dřevěný vyhlídkový pavilon, který zde postavil na počátku 60. let 19. století adamovským okrášlovacím spolkem. Tento pavilon byl pojmenován po brněnském krajském hejtmanu hraběti Braidovi - Braida-Hütte (Braidovo přístřeší). Po jeho zchátrání se rozhodla brněnská sekce Östetereichischen Touristen-Club vystavět na jeho místě rozhlednu. Rozhodnutím z 16. ledna 1887 vyhověl kníže Liechtenštejn žádosti turistickému klubu a věnoval k tomuto účelu pozemek i stavební dříví.
Autor, který vytvořil projekt pro tuto stavbu, byl architekt Oscar Mratschek, stavbu provedla firma Martina Fleischhackera za 15 000 zlatých. Rozhledna byla turistům zpřístupněna 4. září 1887. Své jméno získala po předsedovi brněnské sekce Rakouského turistického klubu Alexandru Suchankovi, který se stal velkým propagátorem výstavby rozhledny. Věž měla dřevěný vyhlídkový ochoz a plechovou jehlancovou střechu s korouhvičkou, vysokou 15 metrů.
Po první světové válce byla rozhledna zbavena všeho co bylo německé: kliky, okna, zábradlí pavlače aj. Za druhé světové války byla věž ztratila svoji původní střechu z mědi, která měla pomoci k vítězství Německé armády. Následně v posledních měsících války se z rozhledny stala německá pozorovatelna. Vojáci ve zdivu vybourali pozorovací průzor, který označili nápisem: "Villa ohne Sorge".

V 60. letech díky špatnému příjmu televizních pořadů v Adamově byla majiteli televizorů vyvolána podpisová akce za vybudování televizního převaděče. Na tuto petici přišla v roce 1961 kladná odpověď. Za nejpříznivější místo pro stavbu převaděče byla označena po několika měřeních bývalá rozhledna. 18. dubna 1963 vydal ONV Brno-venkov povolení k stavbě převaděče. K realizaci výstavby byl radou MNV pověřen pan Alexa a řízení všech potřebných akcí se pak ujal adamovský občan František Vágner. Od 22. dubna započaly probíhat práce. Tempo práce dovolilo již 7. června předání rozhledny MNV. Současně s rekonstrukcí rozhledny byly započat i výkop rýhy pro položení přívodního kabelu elektrického proudu. Určená trasa byla dlouhá 1200 metrů a vede po hřebenu kopce kamenným terénem k Babicím nad Svitavou. Při rekonstrukci byl instalován žebřík a železný ochoz ze kterého byl umožněn výhled do krajiny. Do prvního zkušebního provozu byl přivaděč uveden 3. října 1963. Konečná kolaudace pak byla provedena 6. prosince téhož roku.
Na celé akci odpracovalo 540 občanů 6 100 hodin. MNV v Adamově na veřejném zasedání 9. prosince zhodnotil vykonané dílo a obětavou pomoc občanů a rozhodl se věnovat 65 brigádníkům "Čestné uznání" ze symbolickým předtiskem rozhledny, jejichž autorem je František Pokorný a tisk provedl Václav Písařík. Slavnostní předání těchto odměn bylo uskutečněno 14. prosince na besedě posluchačů s pracovníky vysílače Kojál.
Rozhledna poté byla na návrh kulturní a školní komise MNV přejmenována na Chocholka, jak se v té době kopec nazýval.
Pro turisty nově zrekonstruovaná rozhledna nabídne výhled, který se otevírá zejména jižním směrem a kromě samotného Adamova je vidět velká část Brna, Pálavské vrchy a za extrémně dobré viditelnosti, která nastává jen několikrát ročně, je možné vidět vrcholky Alp. Z dobových fotografií vyplývá, že v době vzniku rozhledny nebránila rozhledu žádná vegetace. Postupem času se však kvůli vysokým stromům zcela uzavřel výhled na sever a částečně i údolí Svitavy a město Adamov. V průběhu roku 2007 byla věž uzavřena z důvodu havarijního stavu vyhlídkového ochozu a od července 2008 probíhala rekonstrukce s rozpočtem 3,7 mil. korun, na kterou byla čerpána dotace z fondů EU a řada dárcovských a sponzorských podpor. Věž byla zvýšena o osm metrů oproti původní výšce a téměř se podařilo docílit původního záměru, dosáhnout opět bezchybného výhledu všemi směry. Rozhledna se stala novou dominantou města Adamova a velkým turistickým lákadlem této části Moravského krasu. K znovuotevření rozhledny došlo 16. května 2009.
29. prosince 2011 byla na zadní straně rozhledny slavnostně odhalena
věnovaná babickému básníku Jaroslavu Marchovi.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Alexandrovy rozhledny pod číslem 1714.




Poutní místo Křtiny

18. března 2014 v 17:22 | dauma |  Cestování



V sobotu 8. 3. jsme jeli do Brna, abychom navštívili babičku v Domově seniorů.
Babička trpí Alzheimrem, nyní už jen leží následkem slabé mrtvičky asi před měsícem.
Byla hodně veselá a hodně jsme se pobavili a zasmáli.
Odpoledne měla švagrová s kamarádkou naplánovaný pěší výlet. Jeli jsme všichni.
Dobře jsme se nasnídali a vyrazili na autobus do Křtin. V autobuse byl takový nával, že by
ani špendlík mezi lidma nepropadl.
Bylo tu i několik pejsků. Jonášek byl s námi a styděl se za náhubek a v mžiku si ho stáhl
z čumáčku. Náhubek měl po fence Britě. Měl sytě růžovou barvu.
"No, ta potupa", si určitě myslel.
Obsadila jsem poslední volné místo za řidičem s Jonáškem na klíně, který se okamžitě
zbavil náhubku. Hlavně, že jsme s náhubkem prošli i přes řidiče - měl také svoji psí jízdenku.
Jonášek byl klidný a spokojený, protože dobře viděl z okna ven.
Když jsme vylezli u kostela ve Křtinách, vypadala jsem jak vlk.
Měla jsem černý kabát a Jonáškovy chlupy na mě stály jak štětiny.
A bylo jich mnoho, celý kabát byl jimi posetý.
Manžel se zlobil, proč jsem ho nenechala ležet na zemi, přece takto nepůjdu
na výlet. Mně to bylo úplně jedno, chlupy se stejně nedaly odstranit,
byly zapíchnuté v látce.

Byla jsem tam už několikrát, ale stavby mě vždy uchvátí.
Po roce 1990 byl chrám nádherně, včetně bývalého kláštera, zrekonstruován.


Obec Křtiny se nachází v okrese Blansko v údolí Křtinského potoka, 14 km JV od Brna.
Majetek zábrdovického kláštera od roku 1237 až do jeho zrušení v roce 1784.
Poutním místem se stal už ve středověku.
V letech 1712 - 50 zde byl vybudován podle plánu G. Santiniho komplex barokních budov
( rezidence, kaple sv. Anny, ambity )
s velkolepým chrámem.

Údolí Křtinského potoka s mnoha jeskyněmi
a propadáním potoka, který dále protéká pod zemí
až k Otevřené skále a po několika metrech vyvěrá opět na povrch.




Loreta z venku v oknech.













Loreta zevnitř.









Vedlejší dveře do kostela.













Bylo celý den nádherné slunečné počasí.
Za cedulí " konec obce Křtiny" jsme namířili do okolních jeskyní.
Pokračování příště.

Děkuji všem za návštěvu i za komentáře

s Úžasný Dáša









Dárky

17. března 2014 v 17:27 | dauma |  Moje zážitky



Asi před 14 dny jsem si objednala
nádherné dárky
s velikonoční tématikou.

Moje objednávka byla přijata.
A začala jsem se hrozně těšit.

Napřed jsem si myslela, že jednu věc dám dětem
na výzdobu u nich doma.
A teď nevím, nevím....

Dnes jsem se dočkala!
( termín dodání byl velice rychlý )

Balíček lehoučký,
bytelně zabalený.

V balíčku mnou obdivováná krása :







Už víte, u které blogerky
jsem nakoupila ?

Můžete si také udělat radost sobě
nebo někomu jinému.

Ceny jsou překvapivě příjemné.


Mockrát děkuji Vendy,
udělalas mi velikou radost.
Tvoje práce je precizní.


Udělejte si také radost, milé blogerky,
a budete mít radostné čekání na Velikonoce.


Mějte se všichni fanfárově
Dáša




Radost z galanterie

13. března 2014 v 15:34 | dauma |  Ruční práce


Minulé pondělí, kdy jsem se předčasně vypravila
k paní doktorce,
jsem nakoupila knihy, které jsem vám
už ukázala a
pokračovala jsem v galanterii.

Nakupuji zde kromě jiného zbytky látek,
ze kterých šiju deky.
Většinou pro děti.
Teď si objednala i jejich maminka.
A moje milovaná neteř čeká v dubnu miminko. Nechali si říct pohlaví.
Deka bude pro Anetku.

A teď vám ukážu moji sbírku zbytků látek a
nových zbytků a bavlnky,
které jsem nakoupila.





.

Konečně bude v rodině zase miminko.
Celou Anetku obháčkuji i opletu.

Starší děti už nechtějí svetry, mají raději mikiny na zip.
Objednávají si u mě čepice ( včetně dcery i zetě )
a návleky na ruce.

Ručním pracím zdar a potěšení

Dáša


Dnešní procházky s Jonáškem

12. března 2014 v 17:56 | dauma |  Moje zážitky


Dnešní procházky se vydařily.
Dopoledne byla spojena s užitkem.
Mám ráda, když někam jdu nebo jedu,
když můžu v klidu fotit nebo
z přírody něco přinést.
Prostě spojit příjemné s užitečným.

Ráno mě napadlo, že půjdeme úplně jinam,
tam kam chodíme sporadicky,
protože se musí přejít
přes frekventovanou silnici.

Jen tak mě mihlo hlavou,
že bych mohla najít podběl.
Mám už proběhané místa,
která vloni oplývala podbělem,
ale kde nic, tu nic.
Už mě to štvalo.

Venku nádherně,
potkali jsme psí kamárády.

Z kvetoucích kočiček se staly kocouři.
A těch včeliček, to byl nádherný koncert pod stromem.
( Mám akutní alergii na jejich bodnutí,
ale ráda od včelek přibírám energii. )
A natrhala jsem podběl.
Mám radost.
Raději jsem ho nefotila, byl na příkrém svahu a
držet Jonáška, balancovat a ještě trhat podběl -
to nejde dohromady.











Odpolední procházka

Viděla jsem v jednom okamžiku
14 letadel, líbí se mi bílé čáry z motorů na modrém nebi.





Nepodařilo se mi je všechny vyfotit společně.


Všechny vás srdečně zdravím a mějte se fanfárově ( než zasněžíte )

Dáša


Včerejší radost

4. března 2014 v 14:27 | dauma |  Co čtu




Včera ráno mě manžel odvezl k doktorce. Přestěhovala svou ordinaci do středu města.
což je mi příjemnější, protože hned kousek od ordinace jsou obchody.
Moje dva nejoblíbenější obchody - Kanzelsberg a galanterie.

U doktorky jsem vzala za kliku čekárny, a přitom jsem si pomyslela, tam zas bude lidí!
Čekárna byla zavřená a nikde ani noha. Na chodbě mi byla zima. Za dveřmi neustále
zvonil telefon. Bylo mně to divné, ještě se to nikdy nestalo.
Čekala jsem půl hodiny a pak jsem vklouzla do knihy a hnedle vedle do galantérky.
Byla jsem jak v tranzu. U nás doma všichni vědí, že když se " ztratím ",
tak jsem v obchodě s knihami.
Vydržím v něm i několik hodin. Někdy si přečtu i nějakou knížku, třeba jako včera.

Kupuji si zejména knihy od svých oblíbených spisovatelů.
Když narazím na knihu, jejíhož spisovatele neznám, tak si přečtu záložky -
informace o spisovateli a o ději v knize. Pak se začtu. Musí mi vyhovovat styl psaní i obsah.

Včera jsem v Knize strávila skoro tři hodiny.
A výsledek je tento :






Až přečtu, tak povyprávím tady na blogu. Fulghuma mám přečteného už z obchodu.

Já mám v hlavě tolik myšlenek, vzpomínek a příběhů, že bych musela psát články aspoň 3 denně.
A to tolik času nemám. Budu si muset své momentální myšlenky a nápady někde zapisovat.
Protože pak marně přemýšlím, co jsem tak " bezvadného " chtěla napsat.

A dohra s doktorkou ?
Dnes na procházce s Jonáškem jsem sáhla do kapsy a vytáhla objednávací lístek, a co nečtu ?!
Jsem objednaná na 10. března!
A to jsem si chystala řeč, kterou přednesu ( ale v dobrém, protože doktorka i sestřička jsou
moc hodné ). Z toho vyplývá, že nikdy nemám předjímat !!!!

Děkuji vám, že vás zajímají moje články
a ještě přidáte i komentáře.
Velice mě to těší.

Dáša

Nabucco

2. března 2014 v 20:14 | dauma |  Kino, koncerty, divadlo a jiné



Pod stromeček jsme s manželem od dcer dostali krásný dárek.
Vstupenky do Opery Národního divadla
na operu Nabucco.


Operu napsal Giusepppe Verdi.



Hlediště a sál Opery

2., 3. a 4. balkon v druhém patře směrem k hledišti na pravé straně je prezidentské apartmá



Vidíte bidýlko ?

Tady je vidět balkon i bidýlko.

Schodiště do pater.

Vchody do lóží.


Předsálí.



Ulička k šatnám i k toaletami.



Představení se mi moc líbilo - hudba, hromadný zpěv mužů
a dvou žen.
O přestávce mi manžel koupil sekt.
On nemohl pít, protože řídil.

Vše jsem fotila mobilem, jelikož foťák se mi nevešel do mojí kabelečky.

Byl to velmi příjemný zážitek.

Děkuji vám za krásné komentáře
a přeji vám příjemný večer a
pohodový celý týden

Dáša