Únor 2014

La la la....

25. února 2014 v 19:10 | dauma |  Fara

Víte, jak jsem vám psala o ceně oken a dveří na faru od první firmy, na kterou jsme se
obrátili ( 560 tisíc ) ?
Taková suma pro nás byla katastrofální. Hledala jsem dál a hlavně se i ptala domorodců.

Byl nám doporučen truhlář od řemeslníků, kteří u nás pracují a jsme s nimi spokojeni.
Doporučili mi truhláře ze stejné vesnice jako byli oni. Předali mu moje telefonní číslo.
A pán mi druhý den hned zavolal a tuto sobotu, co je za námi, se s námi sešel na faře.

Změřil vše potřebné a řekl, že mi pošle cenovou nabídku v úterý.
A dodržel slovo a asi před hodinou mi poslal mail.

S obavami jsem otevřela zprávu a už u první položky jsem vytřeštila oči,
měla jsem dojem, že cena je stejná jako u první nevýhodné nabídky.

A pak jsem začala počítat a nemohla jsem se dopočítat, protože jsem byla hrozně nervozní.

Šla jsem umývat nádobí, abych se uklidnila.

Pak jsem si vzala kalkulačku a - cena se mi zdála divná, hrozně nízká.
Tak znovu !

Ale bylo to i po dalších dvou pokusech úplně stejné!

Představte si, že okna budou o více než dvě třetiny levnější a hlavně budou
špaletová ! La la la...

Jen u dvoukřídlových dveří byl rozdíl 12O tisíc korun !

Okamžitě jsem volala manželovi a ten z toho měl opravdovou radost !

Hned jsem pánovi odepsala, že jeho nabídku přijímáme.

Jsem tak šťastná, že se nemohu na nic soustředit, dělám chyby v psaní a buší mi srdce.

A ještě mi navíc opraví dveře, které byly zničeny bývalými nájemníky.

Pán má v dílně dva mladé pomocníky a začnou hned pracovat.
První cíl: co nejdříve okno a dveře do koupelny a dveře do samostatného záchoda.

Jupí, jupí....

Mějte se všichni radostně a spokojeně

Dáša

Uzené s hořčičnou kůrčíčkou

24. února 2014 v 13:32 | dauma |  Z kuchyně



Minulou neděli jsem upekla námi oblíbené jídlo.
V mražáku jsem měla ještě půl rolky libového uzeného masa.
Koupila jsem v prosinci 3 půlky rolky. Dvě jsme měli na oběd u švagrové na Nový rok.
V manželově rodině to byla na Nový rok tradice. A já k ní přistoupila.

V roce 1996 jsem objevila v časopise Katka speciál Nejlepší recepty několik receptů
na uzené maso.

Milujeme uzené maso pečené.

Pro 4 osoby :

1 konzerva ananasového kompotu nebo čerstvý ananas
5 cibulí
10 g čerstvého zázvoru ( ten jsem neměla a tedy nedala )
3 lžíce plnotučné hořčice ( já jsem použila kremžskou )
1 lžíce cukru ( jen když přidáte zázvor )
1 lžíce kari
kilo uzeného
máslo na vymaštění formy
ananasovou šťávu z kompotu nebo z čerstvého ananasu

Cibuli nakrájíme na kolečka, zázvor nasekáme, promícháme s hořčicí, cukrem a solí a půl lžičky kari.
Troubu předehřejeme na 175 °C.
Maso vložíme do formy, potřeme pastou z hořčice a kolem masa rozložíme nakrájený ananas , cibuli, posypeme zbytkem kari a polijeme ananasovou šťávou a pečeme podle velikosti uzeného.
Uzené i s ananasem a cibulí musí být v malé formě, aby maso převzalo chuť ovocně pikantní.

Na osobu asi 8OO kalorií.

Jídlo je přímo labužnické.
Příloha bramborová kaše je nejlepší ( pro nás a i v původním receptu )
Přidala jsem i jablko. Fantazii se meze nekladou.
Moc jsme si zase pošmákli !



Přeji vám, abyste si pochutnaliS vyplazeným jazykem

Dáša

Koupelna

21. února 2014 v 17:49 | dauma |  Fara

Rekonstrukce na faře úspěšně pokračuje.
Okna jsem si dala u firmy znovu ocenit v jiném dřevu a vyřadila jsem okna ve sklepech.

Moje představa však byla úplně jiná - tedy míním nejen co do ceny, ale i vzhledu.
Chci zachovat špaletová okna !
V sobotu přijede truhlář z vedlejší vesnice, který mi byl doporučen.
Doufám, že umí vyrobit špaletové okno.
To je už třetí řemeslník ze stejné vesnice.Ten, co mi ho doporučil říkal, že u nich ve vesnici
jsou šikovní a slušní lidé kromě jednoho člověka.
Také jsem zajistila zabezpečení na faře, už ho tam montují.
Minulý týden a víkend a v pondělí tohoto týdne jsem zařídila spoustu věcí a také jsme
s manželem výhodně nakoupili ( to uvedu v dalším článku ).

A teď vám ukážu naši novou koupelnu na faře. Dveře a okno budou nové a teprve
pak bude stěna u okna zapravena.







Nakupovali jsme všechno v SIKU. kde jsme koupili vždycky tři kusy nebo druhy zboží a ten lacinější je zadarmo.
Ještě kromě věcí do koupelny jsme zde také koupili na dlažbu do kuchyně. Máme vybranou i dlažbu do chodby.
Ani byste nevěřili, že vana je ta nejlevnější z van.


Přeji vám slunečný víkend
Dáša







Kolo štěstí

20. února 2014 v 11:41 | dauma |  Zahrada a sad na faře



V pátek jsem se vypravila do města koupit manželovi dárek.
Přijela jsem od nás MHD a zkratkou přes krásný park jsem mířila do obchodu.







Obsluhoval mě příjemný mladík, vše mi dopodrobna vysvětlil s úsměvem. Zaplatila jsem, domluvili jsme se, že věc přivezou na faru.
Byla jsem šťastná jak blecha, jednak, že tu věc vůbec ještě měli a jednak, že jsem ušetřila spoustu peněz.
Večer jsem se manžela zeptala, který všední den by mohl vyšetřit čas a jet na faru.
Hned se zeptal, o co jde. A pak bylo po radosti, brblal a brblal!

Nakonec jsme na faru jeli v pondělí.
Než přijeli se zbožím, vyfotila jsem něco ze zahrady a sadu.





jabloň

meruňka



Přijeli na minutu přesně.


A co to je ?Mrkající


Takto je rozježděný dvůr od dodávek řemeslníků.
A hodně zapracoval i krteček.
Pohled k bráně na dvůr.

Jonášek na louce.
Vůbec nám neutíkal, protože byl hrozně zvědavý, co se děje.


Jonášek cestuje v autě pod mýma nohama.
Vidíte ty chlupy všude ?
Manžel se na něj "zlobí" a říká mu, že ho nechá vyluxovat auto.


Moc a moc vám všem děkuji za vaše komentáře.

Mějte se všichni královsky
Dáša

Zahrada v únoru

18. února 2014 v 16:52 | dauma |  Zahrada u domu

Pořád se rozhlížím po zahradě, jestli něco nekvete, ale kde nic tu nic.
Je však zajímavé, že už mi vyrazily listy některých kosatců.
Je to divné, že ?
Nedávno se vedly na blozích diskuse ohledně lišejníku na keřích a stromech.
Běžela jsem na zahradu, a co nevidím! větve angreštů jsou celé obalené lišejníkem
ze všech stran! Nevím, jak bych se na něj podle lišejníku mohla spolehnout, že mi
určí přesně sever. Už to nefunguje jako dřív jak jsme se učili.
Asi za to může ta teplá zima.
Už se ušklíbám hnusem, že bude hodně slimáků, fuj !


No, nevím, nevím, jestli bude rodit tento exemplář! Ale pupeny má.


Nevíte někdo, co to je za kytku? Já si vždycky nakoupím sazenice a názvy zapomenu
a některé dokonce s manželem omylem zlikvidujeme.

Poslední nejmenší kadeřávek, věřím mu, že ještě doroste, jak se oteplí ?!



Část hortenzie.

Fotila jsem z okna za značného soumrku.
U domu na zahradě máme jeden páreček, ale na faře dva.
Když jsem je vyrušila, odlétly z pod keřů a usadili se na třešních.

Tato hromada asi odpad z oklepaných kachliček není u nás na zahradě.
Nějaký " dobrák" to sem v pátek vysypal na louku!
Kdybych věděla, kdo to byl, tak bych si dala tu práci, že bych vše nabrala do kolečka a
přeházela mu to podél plotu na jeho zahrady!
Všivák jeden! Je to magor, IQ tykve!

Přeji vám všem krásný a šťastný den

Dáša


Čepice pro Marunku

16. února 2014 v 14:55 | dauma |  Pletení

Upletla jsem v lednu ještě dvě čepice. Jednu si malá slečna nasadila na hlavu a
odjela v ní, aniž jsem si ji stihla vyfotit.

Druhou vám nyní ukážu. Pletla jsem ji z vlny Sport - 75 % vlny, 25% polyamid.
Prodává se jako velké klubko po 200 garamech a je různě melírovaná.
Použila jsem jehlicemi č. 4,5.




S vlnou Sport se plete velice dobře.
Mějte se pořád krásně.
Dáša







Necita

14. února 2014 v 12:39 | dauma |  Co právě dělám


Jonášek dostal od Ježíška gumové prasátko, které při zmáčknutí chrochtalo.
Když poprvé jsem spustila chrochtání, Jonášek se polekal.
Položila jsem prasátko na podlahu a pozorovali jsme, co bude dál.
Jony prasátko nejprve z dáli pozoroval, následně okolo něho chodil a nakonec
ho začal očuchávat. Najednou prasátko chňapl a utíkal s ním do ložnice.
Prasátko držel jemně jen pyskama, jak to dělají fenky a kočičky se svými dětmi.
Jemné zacházení s prasátkem trvalo asi 14 dní.

A začala likvidace chudinky prasátka. Přiznávám, že mě naštval.
Ani moje domlouvání nerespektoval. Bylo mu to šumafuk.






Pečlivý táta.


Necita, ukousl mu zadní nožičky a uši, darebák !

A začala postupně devastace prasátka!




Predátor velice rychle rozkousal malé prasátko, vytahal z něho chrochtací trubičku a veškeré vnitřnosti!
Je to dacan a už mu žádné zvířátko nekoupím!

Děkuji vám za krásné komentáře a přeji vám spokojený skoro jarní víkend

Dáša




"Perfektní" víkend

10. února 2014 v 10:57 | dauma |  Co právě dělám


Celý minulý týden jsem se těšila na návštěvu k našim přátelům.
Zjistila jsem, že jsme tam nebyli skoro 4 roky. Ale vůbec mně to nepřišlo, že by to bylo
tak dlouho.
Tehdy u nich byla nejstarší dcera s třítýdenní holčičkou Terezkou. A té budou v květnu 4 roky !
Známe se s nimi 34 let. Všechny holky ( oni tři, my tenkrát dvě ) si náramně rozuměly.
Jezdili jsme všichni na výlety, navštěvovali se. Když všechny holky odešly studovat,
tak návštěvy polevily. Asi proto, že jsme my dospělí neměli pomocníky na práci a obě
rodiny jsme měly latifundie a oni navíc krávu Majdu, býčka a kozu, spoustu koček a dva psy.
Majda i býček, zapomněla jsem jméno, byli mazlivý, olízli mi vždy obličej jazykem jedním tahem.
Koza Róza chodila s nimi po vesnici jako pejsek.
Jednou koza onemocněla, spali s ní všichni na seně v chlívku. Kozy jsou velmi háklivé a
nemoci snadno podlehnou a umírají často na ně.
Když se Róza uzdravila, tak jim veterinář řekl, že když viděl tu lásku s kterou o ni
pečovali, že si řekl: jestli ta koza zemře, dám jim tu svoji. Dopadlo to vše dobře.
Naše rodiny se mají se moc rády. A na tento víkend se sjely všechny tři jejich dcery,
abychom se viděli.

JENŽE páteční noc mě vyřadila z provozu.
Vypukla u mě střevní chřipka s takovou silou, že jsem to ještě nikdy nezažila ( jen jednou
jsem mělatak silnou hnačku, když jsem snědla velké množství přezrálých, sladkých a
šťavnatých bezinek - to mi málem půlhektarová louka za domem nestačila -
ale jak mi napsala Helenka, aspoň jsem se vyčistila ).
Spala jsem pak celou sobotu a ještě včera jsem byla tak slabá, že jsem neudržela v rukách
ani noviny. Ještě dnes jsem zesláblá a bolí mě celý člověk.
Stoupla jsem si v sobotu na váhu a - přes noc z pátku na sobotu jsem " zhubla " 1,8 kg !
Och, kdyby mi ta váha už zůstala.
Za leden a únor jsem zhubla 4 kg, nemám ani chutě ( ale bohužel na sladké mám chutě pořád ).
Myslím si, že ty chutě jsem ztratila kvůli té pětitýdenní nemoci v prosinci a v prvním týdnu ledna.

Ach jo, z návštěvy tedy sešlo. Je mi to moc líto, protože naši přátelé jsou o 12 let starší a
prodělali oba velmi vážné nemoci ohrožující život.
Musíme se začít scházet zase častěji než za čtyři roky.
Ze soboty na neděli jsem měla tak strašný sen, že jsem se probudila v noci tím, že jsem
měla silnou migrénu na pravé straně hlavy. Když jsem usnula, sen pokračoval.
Probudila jsem se ráno pořád s migrénou a hodně jsem brečela v koupelně.
Odpoledne se mi migréna přestěhovala na levou stranu.

Včera večer jsem si otevřela v NB poštu, abych se podívala, kdo napsal nový článek.
Od doby, co blbnul blog, chodí mně pošta do Spamu. Něco jsem však omylem klikla a už jsem viděla,
jak bliknulo " smazat vše" ,vytřeštila jsem oči a vše bylo pryč.
Dnes ráno jsem přes Bloglovin napsala komentář, který se ovšem u dotyčné neobjevil.
Napsala jsem jej znovu a zase nic. Takže přes Bloglovin nejdou psát komentáře.

Ale svítí slunko, není vítr - konečně - a je mínus dva pod nulou.
Ještě mám v břiše " revoluci " ale musím jít s Jonáškem na procházku, až se uráčí
vylézt zpod peřiny. Dnes to nebude rychlá chůze ani daleká procházka.
Normálně se sním vždy proběhnu ( neběhám, velmi rychle jdu, jinak by mě bolelo v boku )
každé dopoledne tak 6 km, záleží na počasí, když je příjemně - tzn. ani vítr ani vedro -,
tak i 10 km.

Všem jsem vděčná za vaše komentáře a i za vaše články, na které se hodně těším.
Přeji vám slunečný týden plný radosti
Dáša

Dnešní události

6. února 2014 v 15:40 | dauma |  Co právě dělám


Dnešní den pro mě začal přívětivě.
Dobře jsem se vyspala, chvíli jsem se vzpamatovávala z nepříjemného snu a
zahnalo ho.
Udělala jsem si jako každý den presso, rohlík s máslem, a protože Jonášek chrní do 9 hodin,
přečetla jsem si vaše nové články.
Na procházku - no, já chodím strašně rychle, Jonášek pořád očuchává ty čuránky od jiných pejsků,
olíže je a pak je tak kloktá v hubě, že se mi nadavuje. A potom ke mně rychle utíká. A chce mi
olízat obličej,což mu venku nedovoluji, fuj po těch čuránkách!
To, že tudy chodí pejskaři, lidé s chodítkama, maminky s kočárkama, běhají studenti
nebo projíždí kolaři, jsem už zvyklá. Byl tam hluk jako na frekventované křižovatce.

Celým lesem se ozývalo štěkání psů, ale nebylo to slabé haf, haf, ale silné a hluboké baf, baf,
bála jsem se, že Jonášek uteče, ale kdepak, je to náš zbabošek, a držel se u mé nohy
a pořád se otáčel, jestli ho psi nepronásledují.
Nevím, co tam dělalali. Řevu bylo jako na honu, ale střílení žádné.
Zamířili jsme k lesnímu hřbitovu a najednou jsem slyšela nějaký divný zvuk, připadalo mi to,že
kdo v lese bagruje.
Vypadalo to jako obrněný vůz z velkou obloukovou pilou a větve a kmeny padaly asi na místo
k tomu určené.
Dívala jsem se na to napřed zvědavě a pak taktoNerozhodný. Už neexistují normální dřevorubci, je mi z té
mechanizace smutnoPlačící.
( Panečku, zapomněla jsem,že vařím velké brambory a stačila by ještě chvilička a už by byly
pečené a hrnec spálený ! Budu je na večeři dělat plněné. )

Před hodinou jsem otevřela emaily a našla jsem, že mi posílají od výrobce oken a dveří rozpočet
na okna a dveře fary.
Málem mě švihlo - celková cena po 42% slevě a práci zadarmo je půl milionu!!!!!!!PřekvapenýZamračený
Srdce mi buší ještě nyní a jsem v šoku, v mozku mi chaoticky lítají neuchopitelné myšlenky.
Nejsem ještě schopná se na věc soustředit. Jen vím, že to musím zredukovat!!!!
Cítím se jako přikovaná k zemi a k sedačce, neschopná jakékoli činnosti.
( Tomu odpovídají i ty brambory. když jsem běžela k bramborám, položila jsem někde mobil
s rozepsanou zprávou. A mobil nikde. Já jsem tedy hňup!!! Jde to se mnou s kopce.
A to jsou teprve tři hodiny odpoledne!!!!! )
Tak to už je vrchol - omylem jsem si smazala čtvrt článku a teď jsem ho musela znovu dopsat.

Raději už budu končit, dnešní den je pro mě jako černá můra!

Mějte se lépe než já. Dáša

Pár kroků od brány na farmu

5. února 2014 v 21:31 | dauma |  Farma Seppa Holzera

Před chvílí jsem si prohlédla fotky z Rakouska z farmy Seppa Holzera.
Snad se mi podaří trochu rychleji vás seznamovat s hospodařením na této farmě.
Doufám, že si vzpomenu na vše podstatné z podrobného výkladu našeho průvodce.
Při exkurzi na farmu doporučuji překladatele z němčiny nebo z angličtiny, kterému budou známy pojmy
z hospodaření na farmě.

Asi 50 m od brány na farmu nám ukázal jeho syn, jak má správně vypadat správný kompost.
Pro názornou ukázku měl vyhotovený malý kompostér.
Byly to vlastně tři dřevěné šuplíky ( bedničky ) nad sebou.
Do horní se odhazuje rostlinný odpad ze záhonů, truhlíků ( plevel ) i zbytky z domácnosti .
Přidávají trochu hlíny z lesa, protože obsahuje hodně živočichů, kteří rozkládají rostliny.
( Pokud máte kompost takový jako my, vlastně v ohradách , tak do hrubého odpadu přidám
lopatu hlíny ze záhonu, ve které jsou žížaly.)

Zpět na farmu:

V této horní bedničce je dno tvořeno hrubým sítem, jakmile je zpracovaný propadá do prostřední bedny a

vypadá tak, jak vidíte v bedně pod jeho nohou.

Hotový kompost z třetí bedny.

V kompostu ve vysokých dřevěných krásných bednách jsou pěstovány různé plodiny.

Dům Seppa Holzera z hlavní cesty.
Dům se zahradou a stodolou stojí v nadmořské výšce 1300 m.

Tada je zahrádka přímo u dveří domu a svažuje se dolů.
Každá rostlina zde má své místo :
těsně vedle dveří do zahrady rostou cibule, česnek, pórek, pažitka

Na nejvíc slunném místě jsou zasázeny rybízy a angrešty, maliny a růže, protože tyto rostliny nesnášejí vlhkost
( jsou napádány plísní ). Byly zasazené vlastně podél plotu.
Mezi jahodami jsou kameny, které urychlují zrání tím, že zůstávají dlouho nahřáté.

Na suchých, písčitých a kamenitých půdách roste tymián, který je nízký ale s intenzivní chutí a vůní.
Stejně je to se šalvějí a levandulí.
Rostlo zde na slunném místě i zelí, ještě zrály hrášek a fazole ( popínavé ), kapusta, ředkve a mrkev.
Vůbec všechna zelenina pro denní spotřebu. Kromě brambor.
Josef říkal, že rostliny onemocní proto, že nebyly zasazeny na vhodné místo s vhodnou půdou.
( To jsem poznala na vlastní kůži,když jsem stěhovala některé keře po zahradách po tři roky. )


Ze zadní části domu je vidět toto. Nádhera !

Vedle domu při cestě stojí stodola.
Obě nemovitosti jsou nádherně porostlé popínavkami.


Naproti domu přes cestu je toto dřevěné korýtko, do kterého ústí pramínek z lesa.
Na pozemku ( 45 ha ) je několik set pramenů a pramínků.
( Zapomněla jsem přesné číslo, ale velice mě to množství překvapilo.)


Na proti domu je v kopci velmi velký bylinový záhon.
Rostou zde páté přes deváté bylinky, saláty i léčivých rostlin.

Jedlé jeřabiny nad bylinkami.




Z vysoké červené lebedy je výborný salát - prý.
Škoda. že jsem to nevěděla dřív. Naše sousedka lebedu zasadila prý proti hrabošům.
Rostlina se rozmnožuje samovýsevem a je velice invazivní.
Několik let jsme měli zaplevelené zahrady všichni okolo.

Na farmě sejou semena z vlastních rostlin a rozhazují se na pozemek -
rostliny různého druhu se stejnými požadavky na půdu i slunce nebo stín.


Všechny vás srdečně zdravím a děkuji za vaše milé komentáře. MMMám z nich radost! Dáša