Srpen 2013

Prázdniny v cukuletu I

31. srpna 2013 v 23:52 | dauma |  Moje zážitky

Dávala jsem z mobilu fotky do pevného disku a zjistila jsem, že jsem z těch okamžiků dějů nafotila moře fotek

Rozhodla jsem se, že nyní v tomto článku se budu věnovat všemu, co se týče prožitků a zážitků.

V pokračování Prázdniny v cukuletu II se budu věnovat zahradám ( pokud tedy budete mít zájem ).

Koncem června jsem ostříhala levandule a ověsila kytičky všude po bytě i na neobvyklých místech.
Manžel si na ostatní místa sušení už celkem zvykl, už ustalo " proboha, máme tady všechno ověšené
bylinama a všude se to sype".
Letos jsem dostala bezva nápad - proč mně to nenapadlo dřív ?.
Navěsila jsem kytičky levandulí na sloup ve velkém květináči.
Bohužel se stalo, že za tři dny se sloup naklonil prudce dopředu - asi jsem s ním hnula.
Byla to moje smůla. Kytky naštěstí zůstaly na kůlu.


30. 6. t.r. si zlomil náš nejmenší ruku a musel na operaci.
Zrovna odjely děti na dovolenou s maminkou a jinými maminkami s dětmi.
Tedy se to stalo hned první den dovolené.

Náš marod.

Na prodložený víkend spojený se svátky jsme jeli na Slovácko.

Moje Gymnázium ( pro mne tedy pořád Gymnasium ).
Už je za touto tehdy hlavní budouvou postaveno více navazujících učeben, laboratoří a
prostory pro sportovní vyžití.
Asi víte, jak se cítím, jsem totiž velmi konzervativní v některých věcech.

Upravili jsme hrob ( hrobku ) a promluvila jsem si s dědou a prababičkou.
Tato fotografie byla asi před 8 lety zveřejněna v příloze novin k článku,
který pojednával o zvycích a tradicích v pohřbívání.
A také o nejkrásnějších a na druhou stranu zanedbaných hřbitovech.
Také se posuzovala architektura.
Prostě tam ukazovali protipóly.


Koncert lidí dobré vůle - o něm mám článek na blogu.

21. 7. 2013 Koncert mých snů LEONARD COHEN.

Výstava Alfonse Muchy z majetku I. Lendla - chybí mu ve sbírce pouze 2 plakáty,
které jsou v soukromých rukou.
Prodávaly se tam před sálem různé věci s Muchovými kresbami - mimo jiné i šátky.


Začátkem srpna jsme se setkali při služební cestě i s naší mladší dcerou a jeli jsme s ní jako poradní
sbor vybrat židli k pracovnímu stolu do KIKA.
Nikdy jsem tam nebyla a to u nás je prý taky. A ještě si Kika pletu s KIK, kde jsem taky nikdy nebyla.
( A je i v Hradci. )

A jedeme nakupovat!
Dcera si nakoupila za své peníze ještě i velkou komodu.
Před pokladnou jsme zůstali stát jak opaření - dávali do regálů vánoční ozdoby.

A venku bylo pořád vedro a sucho.

Unavení a přehřátí z práce na zahradě ve vedru jsme zajeli do hospůdky na obědo-večeři.
Vynikající jídla, veselá obsluha, krásné prostředí - co víc si může člověk přát !

Přijeli děti!

Přijeli i novomanželé Janička a Honza = neteř s manželem.
Všude bylo plno smíchu a radosti.

U našich přátel na návštěvě.


Přijeli jsme na faru. Ještě jsme stěhovali věci z auta a děti už začaly stavět autodráhu.
A se nerada fotí.

Spací děti a mazlíčci - hnědý Tatínek ( půjčený od M ( Pepy )
a A. zvířátka.

Tradiční opékání špekáčků.

Přišel pan elektrikář, aby nám pomohl se zapojením keramické desky a trouby,
čerpadlo na vodu, na kotel. Byl sledován ostřížím zrakem dětí,
které seděly pěkně vedle sebe na pohovce a klimbaly nohama.
Nová elektrika se rozvede po celé faře a ve stodole.
Pan elektrikář začne v pondělí 2. září t. r.

Co tam v tom sklepě děda s panem elektrikářem dělá s tou baterkou ?
Kontrola!
Ta bílá skvrna na tričku nebyla jediná - všichni byli špinaví, prolezly vše a opíraly se o zdi.

Lochneska ve Šťastné zemi.
Letos byl pozemek plný dinosaurů a všelijakých oblud.

Děti i dospělí mohou vylézt, kam chtějí.
Uvnitř je velké bludiště.
Děti se seznámí rychle a vytvoří skupinky utíkajících a schovávajících se a hledajících.
Je to velká legrace.


Kdo je schovaný pod peřinou a spinká?
No přece Jonášek hajinká vždy v nějakém domečku z peřin.


Tak a jsem docela vyčerpaná.
Hlavně abych nevyčerpala já vás.
A to ještě bylo více zážitků, např. Ostrá nad Labem a Botanicus, velká pouť v Nové pace aj.
Ale o tom už budou jednotlivé články.
Mám pocit, že bych toho vám chtěla tolik ukázat a popovídat, avšak už bude půlnoc.
Příště.

Mějte se všichni parádně Dáša


Sugo

31. srpna 2013 v 16:52 | dauma |  Z kuchyně

Myslím si, že jste mnohé sledovaly kuchařské umění Emanuela Ridiho.
Zaujala mě tenkrát asi hned v prvním díle rajčatová omáčku sugo.

Letos jsem si na ni vzpomněla
Koupila jsem si u jedné rodiny ve vesnici, kde máme faru, 8 kg rajčat po 20ti Kč.
Trhala jsem si je sama ve skleníku.
Protože rajčata letos pomalu zrají ( to je divný rok, vedra a rajčata nezrají ! ),
nechala jsem je tedy 3 dny rozložené dozrát.

A dnes jsem se do suga pustila.
Nenávidím ! mytí sklenic a víček, ovšem je to nutné.
Jsem už na štíru s menšími skleničkami na zašrubování a tak manžel přerovnal všechny
regály ve sklepě a ještě něco vyštrachal.


Recept :

1 kg cibule
18 stroužků česneku( protože mám velké stroužky, dala jsem méně podle chuti )
3 mrkve
1 řapíkatý celer ( já jsem neměla, dala jsem menší kousek kulatého celeru - je aromatický )
6 zarovnaných lžiček soli
2 pol. lžíce krupic. cukru
180ml olivového oleje
6 snítek tymiánu
2 snítky šalvěje
6 bobkových listů
bazalka
6 kg rajčat


Dělala jsem jen z 5ti kilo, tak jsem ingredience přepočítala podle množství rajčat.

Cibuli, mrkev, česnek a celer nakrájet na hrubo a pak rozmixovat - POZOR ne na kaši !


Vidíte, jen podrtit .

Zeleninu zpěnit s cukrem, solí i bylinkami.
POZOR : bazalku až nakonec vaření společně s rajčaty!

Rajčata nakrájet, povařit až budou měkká.


Smíchat se zeleninou a dusit do změknutí - nemusí se míchat ( během vaření jsem byla na blogu ).
Trvá to tak 30-40 min. - začala jsem na 200°C a pak teplotu snížila Na 40°C a nechala probublávat.

Potom jsem vše pasírovala ( možné i přes síto - dříve jsem pasírovala vše přes sítko vařečkou ).

Správná konzistence před pasírováním.


Hotová omáčka.

Zbyly jen 4 prázdné chuděrky nevyužité skleničky. Bylo to o fous.

Kuchyň malá, binec velký.

Sugo používat dle vlastního uvážení : s těstovinami, rizoto, zapečený lilek , s cuketou, příchuť a zabarvení polévky,
na pizzu.......

Zjistila jsem, že i ta zelenina bez rajčat s olejem je vynikající!

Přeji vám dobré chutnání. Dáša




Nové knihy

28. srpna 2013 v 13:05 | dauma |  Co čtu

Na internetu se vždy dívám na Nové knihy. Když mě něco zaujme, tak jedu do města.
Ne vždy už je kniha vydaná, musím tedy počkat.

V pátek, jakmile jsem otevřela rubriku Nové knihy, jsem zajásala.
Vyšla kniha od mé oblíbené autorky Joanne Harris ( např. Čokoláda - bylo i zfilmováno,
Ostružinové víno,Slaná vůně přílivu, Krysařovy střevíce..... ).



Její barvitý styl probudí ve vás všechny smysly.
Vřele doporučuji.

V pondělí jsem si koupila současně v jedné knize i další tituly :





Pro toho, kdo má rád Itálii.
Přečetla jsem namátkově některé pasáže a už se těším na čtení.



Pro vnoučátka :



A v srpnu jsem koupila i knihu:



Inspirovali jste se někdo ?


Mockrát vám děkuji za vše báječné komentáře, vždy mi navodí radost v duši.

Přeji vám ne moc hektický poslední prázdninový týden.
Mějte se moc hezky.

Dáša















Další zázrak s hůry

20. srpna 2013 v 16:19 | dauma |  Zahrada u domu

Pře 33 lety jsme se s manželem kvůli bydlení přestěhovali do Hradce.
Podnik, který nás zaměstnával nás nalákal na polovinu rodinného domku, u kterého
byla zahrádka.
Pronajali jsme si ještě 600 m2 pozemku a stali se z nás zahrádkáři.
Od počátku jsme nepoužívali žádnou chemii a pěstovali jsme vše, kromě květáku.
Tomu se nelíbilo ani na jedné zahradě. Pravda tedy je, že růžičková kapusta měla malé růžičky.
Ale to nás netrápilo, byly i tak dobré.

Sela jsem a sadila sazenice zeleniny ve třech tratích -

I. kedlubny, ředkvičky, saláty, cibuli a česnek sklidíme, špenát, brambory, hrách, mrkev na uskladnění.

II. koncem května - Rajčata, papriky, okurky a dýně, pórek letní i zimní, kapusty, zelí, pastiňák, celer.

III. v polovině července - červenou řepu, fazole , znovu saláty, popínavé a fazolky keříčkové, hrách,
mrkev karotku.
Koncem srpna ředkvičky ( jsou mnohem křehčí než jarní ), špenát, saláty, znovu červená řepa
( sklízím jen malé bulvičky).


Podestýlala jsem ( nejprve jen pod rajčata a papriky ) a po dvou letech i pod ostatní zeleninu.
Mezi zeleninou jsem rozhodila semena kopru, měsíčku zahradního, rudbekií, ostrožek a slézu maurského.
Poslední 4 se od té doby rozmnožují semeny dodones.
Máme velký bylinkový záhon.
Stromy nemáme obryté, v trávě mi rostou na jaře sněženky, tulipány a narcisy.

Asi před 10 až 12 lety jsem se dozvěděla o Seppu Holzerovi a Davidu Holghrémovi ( nepamatuji se, jak se to přesně píšeKřičící,
omluvte mě , prosím ).

A od nich jsem se dozvěděla, že se tomuto stylu hospodaření říká PERMAKULTURA.

Trvale udržitelný život propagoval ministr životního prostředí v první vládě po roce 1989
Ing. Petr Vavroušek. Byl to úžasný člověk.

Celé roky jsem si říkala, že bych farmu v Rakousku navštívila.
Je to blízko, ale bránila mi v tom neznalost jazyka.
Naštěstí u nás byla nyní vydána česky Holzerova kniha, kterou jsem před měsícem objevila
a koupila a už ji čtu potřetí.

A představte si, že včera večer jsem otevřela po 12 dnech mail a vykulila jsem oči a text mi vyrazil dech:

Byla tam pozvánka ze Záhřebu na Moravě od sdružení Heřmánek na prohlídku farmy S. Holzera
v Rakousku s tlumočníkem !

Ani jsem nedumala, jak si mě našli a hned jsem se přihlásila.

Tak to je další velmi příjemný zázrak bez jakéhokoliv mého přičinění.
Jsem za něj hodně vděčná!
Naplnil mě radostí! Už se moc těším, ani nevíte jakSmějící se.
Vznáším se nad zemí a už druhý den zavařuji okurky.

Mějte se fanfárověMrkající

vaše Dáša

Pečené papriky

7. srpna 2013 v 15:39 | dauma |  Z kuchyně

V letošních parných dnech nám nechutná teplé jídlo.
Nedoveme si představit, že bychom si dali třeba polévku nebo guláš,
Teplé jídlo máme pouze na faře večer, kdy grilujeme - cokoli.
Maso, zeleninu, žampiony, cibulové kroužky apod.

Včera jsem dělala pečené papriky.
Manžel měl tetu provdanou do bývalé Jugoslávie a ona vždy přivezla obrovské
placaté papriky. Takové jsem do té doby neviděla ( no ony nebyly u nás žádné papriky
k dostání v zeleninách ).
Jedná se o osvěžující jídlo , zvláště v horkých dnech.
nyní jsou tyto papriky už mnohoho let i v kuchařkách, vydávaných u nás.

Koupíte papriky ( ne ty s tlustou dužinou - např. jak se prodává trio - červená, zelená, žlutá).
Ale né zase úplně ty tenkostěnné. No prostě úplně normální papriky.

Kdo si je pěstuje, má výhodu.

Pro manžela počítám 3, ale pro zetě šest. Holky taky po třech.
Umyju je, usuším a dám na mřížku do trouby upéct tak, aby slupka byla nahnědlá a svrasklá až
potrhaná.
Dám je na stůl a když trochu vychladnou, tak je oloupu - nechávám " klobouček" se stopkou
I s jadřincem.
Do mísy dám trochu oleje ( olivový nejlépe, když nemám, dám jiný, Ale vždy nemodifikovaný )
papriky osolím a poskládám část, jak vám to vyjde do mísy na dno.
Česnek nakrájím na plátečky a část nasypu na papriky v míse a pokapu znovu olejem.
Pak vše opakuji, až nezbyde žádná paprika.
Nechám vychladnout v kuchyni nebo na chodbě a pak šup do ledničky.
Jí se studené s bílým pečivem.
Mňam.


Dobrou chuť a pozor : je to velmi návykové - pro mě jako každodenní čokoláda.

Mějte se všichni fanfárově, pa Dáša

Po bouřce

5. srpna 2013 v 16:24 | dauma |  Moje zážitky

Minulou neděli jsem si myslela, že to je ta nejteplejší, co letos bude.
Tak aspoˇn tenktát říkali, že budou padat rekordy.
Padaly a já už jsem byla v očekávání na to naše středoevropské pravé léto -
přes den do 25°C ve stínu a v noci déšť nebo ve dne rychlá bouřka s lijákem,
který dělá velké bubliny na betonu.

Tento víkend ovšem předčil moje očekávání, v sobotu bylo vedro větší než byl minulý víkend!

Odpoledne jsem zalévala zahrady a dvůr.
Když jsme začali balit a nosit věci kolem osmé večer do auta přišel obrovský vichr
a začala velká bouřka, Při dvou hromech se otřásla celá fara i skleničky na policích cinkaly.

Jeli jsme domů v bouřce a lijáku.
čím víc jsme se blížili k Hradci, tak jsme viděli, že bouřka putuje s námi - nad Hradcem
bylo černo.

Po deváté hodině jsme byli doma, ještě, když manžel vynášel z auta tašky, tak pršelo.
A pak najednou konec a krásná obloha po půl desáté večer.






Byl krásný vzduch a ochladilo se na noc. Já jsem byla blažená.
Manžel se ptal, jestli nemůžeme zavřít okna, že je tady zima.

A dnes je překvapivě zase horúco. Uf, uf...

Přeji vám všem léto jak má být.....
Dáša