Červen 2013

Raz, dva, tři......už jdu

28. června 2013 v 21:14 | Dauma |  Doma
Před pikolou,
za pikolou,
nikdo nesmí stát.


Mějte se všichni báječně. Dáša

Ještě krátká návštěva

26. června 2013 v 17:17 | Dauma |  Slovácko

kde ? No, přeci ve vinohradech.

Na okrajích, většinou v dolní části, pěstují vinaři také zeleninu.
Narazili jsme na ohradu, kde se pásl kůň.
Byl dole pod námi, jen velký zadek jsme viděli. Manžel na něj volal a když jsem za ním
došla ( pro neustálé focení jsem neustále dost pozadu ),
hned jsem na koně zavolala a on se ke mně rozběhl rychlostí rodea.
Začala jsem trhat vysoký bílý jetel a dávala mu do tlamy.
Bral mi z ruky velice jemně. Asi byl zvyklý na lidi.
Manželovi opět nefungoval foťák ( toto se mu stalo loni v Římě a pak v Toskánsku,
myslíte ( myslíš Libuško ), že to dal spravit ? Kdepak !
To já bych s ním ( myslím s foťákem ) běžela hned. Vždy mi říká " to se rozchodí" ,
ehm, pokud ovšem mu někdy ( dost často ) nechybí taky navíc náhradní baterky.
Vyfotila jsem si tedy koníčka zase mobilem tak jako vždycky (fotím mobilem,
protože by uplynulo mnoho času, než by dal fotku do počítače ).

Dala jsem koníkovi poslední várku, už jsem kolem plotu neviděla žádný jetel,
a odcházeli jsme. Najednou manžel radostně " už zase funguje ", vrátíme se ,
já tě chci vyfotit , jak krmíš koně".
Rychle jsem po cestě zpět trhala jetel. Manžel už byl u ohrady a volal na něj.
Kůň se ani nehnul. Řekl mi "tak zavolej ty, třeba tě poslechne".
Opět jsem zavolala a on přiklusal. Já jsem ho krmila a pořád jsem se s ním
( koníkem ) bavila. Když už žrádýlko nebylo a manžel mě dofoti, šli jsme zase dolů.
Představte si, že přesně v tom místě, odkud jsme e vrátili,
jsme uslyšeli řehtání, vlastně volání koně !
Koně jsou velmi inteligentní, mám je ráda.
A tady pár fotek ( opravdu už jenom pár ) :


Když se dobře podíváte, tak vidíte ( tedy snad, slunce nebylo tam, kde bych ho potřebovala),
pletivo na zelí proti bělásku zelnému.


Můj kamarád.


Děkuji vám vše, že ke mně chodíte, jsem hrozně moc ráda.
Píše se mi dobře, protože už vás některé znám a ráda s vámi diskutuji a také zasměji.

Mějte se fanfárově Dáša

Pro dědu

21. června 2013 v 14:31 | Dauma |  Co právě dělám
Dnes 21. 6. by měl narozeniny můj milovaný děda.
A 24. 6. má svátek - Jan
Dědo, mám Tě pořád moc ráda.
Posílám Ti pohled od vinohradů ke kostelu, který jsi míval tak rád.



A pár kuliček hroznů:


A vlčí máky tu pořád rostou.


S láskou vzpomínám
Tvoje Dašulka


Vinohrady

17. června 2013 v 17:07 | Dauma |  Cestování

Ahoj všichni, kdo navštěvujete nebo náhodně navšívíte můj blog a zanecháte
milý komentář.
Vždy dychtivě vaše komentáře čtu a také dychtivě čekám, až se objeví
článek na vašich blozích.
Všechny vás objímám a posílám šťastný letníÚžasný.

Byla jsem několik dnů na Slovácku. Bože tam je krásně!
jeli jsme se podívat s manželem na naše vinohrady.
Bohužel komunistický režim přetrhal jakékoli vazby sebráním půdy
a odevzdání tehdejšímu JZD.
Určitě bych se od dědy něco naučila a pokračovala v jeho šlépějích.
Bylo horko a manžel mi říkal, že mu to mezi vinicemi připadá jako v Toskánsku.
Já nemám ráda taková vedra a v těchto dnech trpím, byla jsem zpocená jak myš.
V každém stínu ořešáků jsem odpočívala. A těch tady je - děda dělal ze zelených ořešáků
alkohol, kreému říkal " Ořechovka". To byla nádherná nahořklá vůně, když se mlely !
A všude rostou trnky ( švestky ).
Ořechy i švestky byly hodně obsypané.
Sem na vinohrady patřím, cítím se být naplněná spojením se zemí a koneckonců i s tím vedrem.
Moje srdce je velké a všeobjímající a naplněné důvěrou i závazkem.
Máme je za pár korun pronajaté místním a družstvu.
O jeden vinohrad jsme přišli, protože se dělala digitalizace a naši se k našim pozemkům nevyjádřili, ani nebyli na hlasování. Tudíž náš vinohrad se spojil s okolními parcelami a ty byly přečíslovány a z našeho listu vlastnictví vymazány.





Opravdu jak v Toskánsku.



Z prašné cesty mezi vinohrady dolními a horními.
Díváme se na náš jeden vinohrad a z něj na kostel.
pohled z vinice na kostel si nechal děda zvěčnit
malířem Jiřím Heřmanem.


Ořechy jsou už dost velké.
Tři oříšky pro Popelku.

A protože mi začíná bbnout NB, asi je přehrátý, tak se s vámi loučím.
Pokračování bude následovat co nejdříve. Fotek jsem udělala hodně.

Mějte se fanfárově Dáša





Masáže

7. června 2013 v 13:28 | Dauma |  Co právě dělám

Včera jsem pracovala na zahradě, nevěděla jsem kde začnout.
Musím se přiznat, že jsem si v lese včera ráno lopatkou vydloubla asi 6 konvalinek a 8 česneků medvědích.
Však ony se rozrostou. Když jsem vytrhávala pleve a rozmnožené ostrožky a máky, najednou zasvítilo slunko,
zajásala jsem a řekla si, že to musím napsat na blog, že k nám nakouklo. Jen co jsem si pomyslela
slunko zakryl mrak. Dnes je šedo.
Také jsme byli minulou neděli v Hornbachu a nakoupili truhlíky, visací květináče a bílou folii
na hrob pod bílé kameny.
Manžel jel zkontrolovat sad na faru a koupil mi u souseda 2 nádherné begonky

Bolí mě celá páteř, potřebovala bych masáž.
Několikrát mi dcery koupily voucher na thajské masáže.
Masáže byly velice příjemné, ale trvaly jen 30 minut, a i ve slevě mi přišly drahé.
Masírovaly Thajky, které říkaly akorát Okay a v jiném salonu Indonésanky, které mluvily docela
dobře česky.
Pěkně jsme si popovídaly - má přítelkyni u nich doma a chce se vrátit.
Já jsem si myslela, že homosexualita je v takových zemích tabu. No jo, tak jsem hloupá.

Nejraději chodím na masáže v Hradišti ke kamarádce Táni.
Masíruje úžasně, na čas nehledí a zkombinuje mi podle mého momentálního stavu ducha a těla
dohromady několik masáží.
Když jsem na tom hodně špatně, nasadí mi i baňky.

Já mám velice jemnou pleť i kůži.
Jen když jdu na EKG, tak mi po přísavkách zůstávají tmavé kruhy.
Sestřička vždycky s radostí vykřikne, když mi ty přísavky odtrhává " a jsou zase tady".
Dovetete si jistě představit, jak vypadám po baňkách.
Manžel se vždy zděsí ( už by si mohl zvyknout, že? ), když se dívá na moje černá záda.

Předvedu názorně :

Fotila jsem se v zrcadle a trvalo mně dlouho, než jsem našla přesnou polohu těla i mobilu při focení.




Před masáží si sdělíme, co je nového, po masáži pijeme čaj a povídáme páté přes deváté. A to blaho!
Mám štěstí, že Táňu mám. Mám ji moc ráda.
Ahoj Táni, už brzy přijedu, dám Ti vědět a objednám se k Tobě.

Mějte se všichni konečně slunečně Dáša





Moskevské procesy

4. června 2013 v 16:00 | Dauma |  Co mě zaujalo

Nejprve se mi nechtělo toto téma rozebírat, protože mnou vždycky prochází ta hrůza jejich zrůdnosti.
Netýkal se to jen SSSR, ale např. i nás - Slánský.....

Proto jsem text zkopírovala pro vás.

Situace v SSSR [editovat]

Josef Stalin, generální tajemník SSSR
Pro periodu sovětského nejhrubšího teroru mezi lety 1936-1938, druhou etapu Velké čistky, se používá označení termín ježovština podle tehdejšího lidového komisaře vnitra (tj. ministra vnitra) a zároveň šéfa tajné policie NKVD Nikolaje Ježova. Teror a politické procesy byly nejdříve zaměřeny na potenciální konkurenty z řad Stalinových spolustraníků v komunistické straně a armádě. Následovala fáze rozšíření teroru na celou sovětskou společnost. Dnes je odhadováno, že bylo postiženo celkově 4,5 až 5,5 milionů lidí. Oběti tyranie byly ve všech vrstvách obyvatelstva, mezi jinými se jednalo o deset blízkých spolupracovníků Lenina, tři maršály, šest členů politického byra Ústředního výboru komunistické strany a vice než polovinu všech generálů Rudé armády. Dále pak teror postihl členy Komunistické internacionály a předáky zahraničních komunistických stran, pobývajících v sovětském exilu. Tím, že došlo k zavraždění až 60 % všech vyšších důstojníků armády, byla její bojeschopnost silně oslabena před začínající druhou světovou válkou. Po jejím skončení v roce 1945 došlo k nastolení druhé fáze procesů se silným antisemitským zaměřením, které ukončila až Stalinova smrt v roce 1953. Celkový odhad obětí stalinského teroru v letech 1929-1953 je 22 miliónů lidí, z nichž nejméně jedna třetina byla zastřelena nebo zahynula v táborech Gulagu.[1]
Největší síly dosáhl teror během tzv. Moskevských procesů. Ty představovaly 4 velké procesy s prominenty KSSS, státu a Rudé armády, které byly již předem připravené ministrem Ježovem a Jagodou z vedení tajné policie GPU. Shodou okolností byli později oba dva také pohlceni stalinskou mašinérií.

Biskoupky

4. června 2013 v 15:42 | Dauma |  Cestování

Tento článek jsem si plánovala, že ho někdy napíšu.
Ke dřívějšímu zveřejnění mě pobídla obrazně Jarmilka ( plajzka.blog.cz ), která si zavedla
básnickou rubriku.
Dnes zveřejnila báseň od Vítězslava Nezvala.

Z Templštýna jedeme domů přes Vysočinu.
Asi 400 m od chatek odbočíme doleva a pak asi 1,5 km a jsme v Biskoupkách.




před školou ještě nekvetou keře pivoněk, bývá to krása


výhled od školy

po prasátku jsme měli chuť na sladké
Manžel 3 zákusky, já 2 zákusky + zmrzlinuS vyplazeným jazykem

Vesnice Biskoupky leží 7 km jihozápadně od Ivančic.

Vítězslav Nezval se narodil 25. 6. 1900 v tomto domě, jeho tatínek pracoval jako učitel v Šemíkovicích
a rodina se tam přistěhovala v r. 1903.

Nezval je spoluzakladatelem poetismu a vůdčí osobnost surrealismu.
Velmi často cestoval. při první cestě do Francie ho ovlivnilo seznámení s A. Bretonem a ostatními surrealisty.
Založil v roce 1934 obdobnou skupinu v Čechách.
V roce 1938 se ji pokusil rozpustit, když její členové se angažovali proti moskevským procesům.
Patřil do skupiny Devětsil, přátelil se s Karlem Teigem a Jiřím Wolkrem.
Podílel se v ve 30. letech na protifašistickém hnutí.
V letech 1945 - 1951 řídil filmový odbor na ministerstvu informací.
Po II. světové válce se stal aktivním komunistou a psal budovatelskou poezii.
V roce 1948 se oženil s Františkou Řepovou a zůstal s ní až do své smrti.
V roce 1952 se seznámil s Olgou Junkovou a a v roce 1954 se narodil syn Robert, který zemřel v r. 1971.

Zemřel v Praze na srdeční infarkt a spálu 6. dubna 1958.
Je pochován na Vyšehradě.

Jeho tvorba je velmi rozsáhlá.
Nejslabější je tvorba ze socialistického realismu : např. Velký orloj, Stalin, Zpěv míru ( byl velký obdivovatel SSSR )
Mám ráda jeho surrealistickou tvorbu Praha s prsty deště, Absolutní hrobař a
Žena v množném čísle.

Přeložil Manon Lescaut - jeho překlad je podle odborníků lepší než originál.
Podle odborné veřejnosti jsou nejvíce ceněny sbírky Sbohem a šáteček a Absolutní hrobař.
Jarmilko, udělalas mi radost s básní Na břehu řeky Svratky. Děkuji Ti.

Milé holky a mílí kluci mějte se co nejlépe.
A troška poezie nikoho nezabije - podívejte se k Jarmilce.

Ahoj Dáša


P.S: materiál : školní sešit z gymplu a net






Setkání pod Templštýnem II

1. června 2013 v 18:58 | Dauma |  Cestování


Dnes vám chci ukázat výrobky jedné šikovné spolužačky, které nám nabízí vždy ke koupi.
Až do loňska vozila krásné korále a korálky, letos přijela i s keramikou.
Já jsem věděla, že jejich jeden ze synů dělá keramiku.
Ale že ji dělá i ona ve velkém jsem nevěděla. Je velice šikovná - zubní laborantka musí být
umělecky nadaná, vždyť dělají i talentové přijímací zkoušky.
Prodává i na trhu v Berouně.

Keramika, to je moje. Nejprve jsem si vybrala, co koupím a fotila jsem až, když byly
výrobky přebrané.
Ale i to stojí za to.
Tři Králové



Příště si koupím tu velkou kouli na záhon s bylinkami, abych ho oživila.


Ty želvy měly volný krk.


tady to mám čmáhlé, omlouvám se

A tady jsem nakoupila slepičky - tu velkou kropenatou v zadu
a tu malou červenou dole

koupila jsem větší to bílé srdce - je těžké na zavěšení
na zahradu ( jestli tedy bude pořád pršet, tak už nebude
zahrada, ale bahňák )




Mějte se příjemně doma v teple Dáša