Oslava narozenin

12. března 2013 v 10:26 | Dauma |  Moje zážitky

V neděli přijela celá rodina mojí starší dcery. Každá jejich návštěva mi udělá vždy radost.
Obalovala jsem zrovna řízky, když děti vtrhly do domu. Odhodily bundy a hned, že mně
budou pomáhat. S dětmi jsem měla vždycky trpělivost ( s mými i s vnoučkama ).
po umytí rukou začala vnučka A. obalovat v mouce, starší vnouček T. vymáchal maso
ve vajíčkách a nejmladší M. obaloval ve strouhance. A já jsem smažila. Jelo to jak na běžícím pásu.

Manžel, zeť a přítel nejmladší dcery byli na faře a vykládali nábytek přivezený z Brna.

A protože děti měly hlad a bylo už půl druhé a chlapi nikde, tak jsme se my najedli.
Sotva jsme sklidili nádobí, tak kluci přijeli.
V všechny děti ( i mé dcery ) ujídaly šťouchané brambory, tak jsem se začala bát,
že jich kluci budou mít málo. Ale naštěstí to stačilo.
Pak byl dort - medovník, protože oslavenec ho má rád.
Narozeniny měl vnuk T.

Upekla jsem také nový koláč - švédský s jablky v těstě, byl moc dobrý.
Už nevím, jestli recept byl z netu nebo jsem ho objevila v některém blogu, ale stejně
vám ho někdy napíšu. Je velice rychlý, vše se jen zamíchá.

T. od nás dostal krásnou knihu - velká kniha s magnety vlajek. Magnety se přidávaly na mapu státu,
ke kterému vlajka patří. T. zná hodně státních vlajek, moc ho to baví.
Tak si doplní znalosti. A. se už také od něho hodně naučila a pořád vlajky maluje.
Taky jsme se s druhými babičkou a dědečkem spojili na koupi kola.
T. se po zbytek odpoledne zabavil knihou a zkoušel nás z vlajek.
Menší děti si hrály s dědou na schovku.
Najednou se ozval strašný řev. Všichni jsme vyskočili a hledali A:

Byla to hrůza. Holčička se snažila schovat do úložného prostoru válendy.
Jenže ji málo otevřela a ten vršek ji sklapnul hlavu. A k tomu ještě při jejím křiku
Jonášek na tu válendu vyskočil a díval se s vrchu na ni.

Všichni jsme byli v šoku. Vůbec nás nenapadlo, že něco takového může vymyslet.
Ta válenda je tak těžká, že já mám co dělat, abych ji otevřela.
Ta hrůza, že si mohla zlomit vaz nebo se udusit v uložených peřinách, je pořád v nás.

Je to pro nás velká výstraha !

Jakmile odjeli, tak mě začala třeštit hlava a udělalo se mi špatně.
Z Ne na Po jsem skoro nespala.
Hlava mi nepřetržitě třeští ještě dnes.

Každou chvíli děkuji, že se mojí milované vnučce nic nestalo.
Dáša
 


Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 12. března 2013 v 12:15 | Reagovat

Tak krásně ta oslava začala, už jsem si říkala, že Ti napíši, jak můj nejmladší vnuk (taky T.) miloval jeden čas a znal spousty vlajek. Ale ten konec oslavy - ještě teď mne mrazí! Taky bych byla na odpis, štěstí, že se nic horšího nestalo! :-?

2 MirekČ MirekČ | Web | 12. března 2013 v 13:04 | Reagovat

U děti musí být člověk neustále ve střehu, takže se nedivím, že ti třeští hlava. My jsme jednou šli po Karlové Studánce, držel jsem Lukáška za ruku, přesto zakopl o vysoký obrubník a hlavou rovnou na dlažbu. Byla to rána, že to muselo být slyšet na celé lázně. Řval jako tur, ale nic se mu nestalo.
Při obalování řízků asistuji a mám na starost strouhanku. ;-)

3 MirekČ MirekČ | Web | 12. března 2013 v 13:25 | Reagovat

p.s. Tak vidím, že s velikostí erbu ti ještě nikdo neporadil (za ty roky :-D ).. Nevím, zkus zmenšit rozměr toho původního obrázku - fotky, který máš někde v počítači a teprve potom ho znovu vkládat do záhlaví.

4 danielinama danielinama | Web | 12. března 2013 v 14:29 | Reagovat

Také jsme jako děti obalovali řízky :-)Tak oslava musela být pěkná, ale pak ta událost při hraní....úplně jsem se lekla. Hlavně,že se jí nic nstalo.

5 Dauma Dauma | E-mail | Web | 12. března 2013 v 15:32 | Reagovat

[3]: Mirku, už jsem si na to zvykla :-)
V Karlově studánce je nádherně.Jen kdyby nebyla spojena s tou nehodou.
Když tam budeš, vždycky si vzpomeneš.

6 Dauma Dauma | E-mail | Web | 12. března 2013 v 17:07 | Reagovat

Moc vám všem děkuji za vaše soucítění.
Přeji vám vše dobré :-)

7 Jarka Jarka | Web | 12. března 2013 v 19:54 | Reagovat

Tak pěkně se mi tvé povídání o oslavě četlo a bác ho, taková nemilá událost. Vůbec se nedivím, že se ti to pořád vrací, člověk si domýšlí co se všechno mohlo stát a klidu mu to nepřidá. Bylo vás moc lidí pohromadě a to se pak těžko děti uhlídají, taková nehoda je dílo okamžiku. Pro A. to bylo velké ponaučení, určitě už v životě takovou hloupost neudělá.

8 Jitka Jitka | E-mail | Web | 14. března 2013 v 8:12 | Reagovat

Medovník u nás taky frčí. Z dortů se nic jiného ani nepeče.Kdybys chtěla pomoci se záhlavím, pošli mi ten obrázek a já se pokusím ti to nachystat tak, abys to už jen vložila jako záhlaví.

9 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 14. března 2013 v 17:31 | Reagovat

Hrůza děti jsou jak šídla a já vždy trnu co vyoslí. Ještě, že to dopadlo tak dobře. :-)

10 Luďka Luďka | Web | 15. března 2013 v 1:14 | Reagovat

Milá Danuško děti jsou nevyspytatelné hned je něco napadne, a vůbec neuvažují.Hlavně,že to dobře dopadlo, ale už jste měli určitě po náladě.Hlavně že medovník chutnal. Luďka :-D  :-)  ???

11 Květa Květa | 15. března 2013 v 10:42 | Reagovat

Moc zdravím. Ten článeček mi úplně navodil atmosféru u nás, když se scházíme s rodinkou. Děcka hned vymyslí nějakou lumpárničku, člověk aby byl neustále ve střehu.
Jéééžiši, ještě že to tak dobře dopadlo.
Jinak čtu o "jarních" bolestech. Já taky trpím - bolest zad, kloubů, kostí, svalů, nemohu se toho střepat, dokonce chodím na injekce, neboť šmajdám a už mi to leze na nervy. Potřebujeme jaro, sluníčko, teplíčko. Dočkáme se konečně ???
Přeji hezký víkend a pak už snad bude to jaro..... Květa :-D  :-D  :-D

12 Blanka Blanka | Web | 15. března 2013 v 23:06 | Reagovat

Dáši,taky jsem se pěkně začetla...no a ta příhoda na závěr.Vůbec se nedivím,že se ti z toho udělalo špatně.Štěstí,že to dobře dopadlo.

13 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 19. března 2013 v 18:38 | Reagovat

Medovník občas také peču, naposledy před rokem.
Ještě, že se holčičce nic nestalo.

14 Werri Werri | Web | 20. března 2013 v 19:34 | Reagovat

Je to radost, když se sejde rodina. Mám ráda ten chaos a povídání jeden přes druhého. My se takto scházíme párkrát do roka se sestrami. Vnoučata ještě nemám. Konec Tvého povídání mě vyděsil. Děti jsou nepředvídatelné a je velké štěstí, že to dopadlo dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama