Březen 2013

Hraběnčiny řezy

21. března 2013 v 12:07 | Dauma |  Z kuchyně

Možná tyto řezy znáte pod jiným názvem.
Jsou chuťově vynikající, čím víc jablek, tím lepší.
( A potřebuju spotřebovat jablka z loňska, proto od února peču moučníky a štrůdly, také žemlovku
jsme měli, ale máme ji rádi jen my dva - já a manžel. )

Postup a ingredience :
Na těsto :
40 dkg hladké mouky
250 dkg másla ( já dávám Heru )
10 dkg cukr moučka
4 žloutky
1 prášek do pečiva

Na potření těsta :
Ořechy - dávám asi 20 dkg ( ale i méně, když ořechy kupuji )
4 bílky
12 dkg cukru moučka


Žloutky, máslo a cukr ušlehat, pak přidat mouku s práškem do pečiva a uděláme těsto.
Z 1/3 těsta udělaz kuličky ve velikosti ping pongového míčku ( v žádném případě větší,
protože by špatně zmrzly a také by se větší velikost rozlámala a špatně by se strouhala ).

Když se dívám na foto, vidím zmražené švestky.
Musím udělat knedlíky s mákem.

Nastrouhat jablka a rozdrtit ořechy
( lepší jsou vlašské, ale je to vcelku jedno, já jen že mám svoje ořechy ).
Ořechy hruběji nasekané nebo rozdrcené hezky křupají .

Plech jemně natřu rozehřátou Herou, když už mi nezbyde, tak olejem. Vytírám peroutkou.
Posypu hrubou moukou.
A vyklepu prsty těsto na plechu po celé ploše - když se lepí, namočím ruce do studené vody.

Ušlehám sníh z 12 dkg cukru a bílků.

Na těsto nasypu jablka, potřu sněhem a posypu ořechy.



A navrch nastrouhám zmrzlé kuličky ( musí být opravdu zmrzlé, trvá to u mě asi 2 hodiny )

To jsem předvedla, na jaké straně struhadla.
POZOR - strouhat zrovna na těsto.

Peču v teplovzdušné troubě na 180�%

Stále mě něco překvapuje

19. března 2013 v 15:49 | Dauma |  Co mě zaujalo

Buďto příjemněUsmívající se nebo naopak nemileNerozhodný .


Také mě leccos udivuje a vrtím hlavou, jestli si někdo z nás dělá blbce.

Dnes přišla halda letáků, roztřídila jsem je na ty, které mně nic neříkají nebo nezajímají,
anebo do těch center já nechodím.

V Intersparu měli v sekci " Kvalitně pro rodinu " nabídku dětského kola Dino Bikes pro 5-6 leté děti.
Po snížení ceny o 20% stojí 2.779,90 Kč.

Dále pro děti houpačka kruh ( jak je uvnitř ta síťovina ) po slevě 23% za 1.299,90 Kč.
Myslela jsem si, že je zhotovena z recyklovaného materálu a stojí tak 400 Kč.
To jsem se teda moc spletla !

Tak nevím, jestli je to málo nebo moc.

Když jdu s Jonáškem na procházku, tak každé dítě má kolo, i u sousedů v ulici.
Nevím jaké, neznám značky.
Já jsem v tomto věku měla koloběžku, moje děti už malé kolo od babičky
( a to bylo výjímečné, my bychom na něj neměli ).

Je tedy fakt, že tenkrát byla mateřská jen 6 měsíců( a dál jsme nedostávaly ( my holky)
ani ň. U mladší dcery to bylo oslnivých 600 Kč. A kočárek stál 1.200 Kč. Aspoň ten náš Liberta -
no to víte, že bych chtěla Stegner , komu by se nelíbil.
Ale stará dobrá Liberta, byla velká a dalo se v ní vozit dítě dvě zimy, kdežto v zahraničních
kočárcích už půlroční děťátko mělo pokrčená kolínka.
Cena kočárku se rovnala měsíčnímu platu.
A odvozil 3 děti a potom ještě šel k mladému páru s dítětem sloužit na balkon.
( To bylo tak - v trolejbuse stáli vedle mě mladí a bavili se o kočárku na balkon,
kde ho prý seženou. Tak si pro něj se mnou zrovna šli. Musel mladý vylézt na půdu a snést ho.
A byli šťastní jako blechy a druhý den mi přinesli velkou čokoládu.
A měli po starostech. A já taky. )

Mám to psaní takové neučesané, nevím jestli ty moje mozkové pochody pochopíte.

Od rána jsem se trápila s počítačem - nejprve jsem napsala komentáře k vašim článkům,
šla jsem koupit s Jonáškem další kila slunečnic pro ptáčky, no a na počítači bylo napsáno,
že nemá signál. Signál se objevil až ke třetí hodině odpolední.

Přečetla jsem " novinky" a maily.

V novinkách mě opravdu zaujalo, že medvědi v Rusku jsou závislí na čichání leteckého
paliva. Panečku, oni jsou drogově závislí a nemají možnost léčby. Chudáci.
Zamyslela jsem se nad tím, co tady dýcháme my a kdo za to může.
Za všechno, i za ty medvědy, může jen a jen roztahovačný a nenasytný člověk.
Je mi z toho smutno.

Našla jsem tam další překvapivé zprávy :

- časté návštěvy noční toalety snižují produktivitu práce - to jsou věci, možná by si lidi
měli vzít plínky a nemuseli by chodit a hned by se produktivita zvýšila

- na videu jsem viděla, jak štika sežrala kachnu. Tedy vlastně neviděla, protože
ten nadpis mě odradil a nemám ráda predátory ( no, živit se taky musí )

- v mailu jsem měla zprávu od Top Shop - " Mlsejte, přesto hubněte!"
Sleva 10% na karamelky Slimmies za " pouhých 711,- Kč. Množství raději neuvedeno.
No prosím, to se to vydělávají lehce peníze na baculkách mlsalkách !

Pokud jste dočetli až sem, jste borkyně a borci ( abych dodržela genderové zákony ), protože
dnes je článek plný pel-mel.

Děkuji vám za návštěvu na mém blogu a za komentáře, které mě vždy moc potěší.

Přeji vám všem šťastné dny Dáša

Nemoc Jonáška

16. března 2013 v 15:04 | Dauma |  Doma

Jonášek byl 3 týdny nemocný.
Nepil, nežral.
Myslela jsem si, že hárá nějaká fenka. Pak jsem si uvědomila,
že přitom nekviká a nekňučí žádostivě.
Začala jsem ho bedlivě pozorovat.
Jakmile jsem viděla, že tak divně sedí, hlavu stočenou a zdviženou nahoru,
už mě to trklo - je to něco s páteří.
Chtěla jsem si ho vzít na klín a on zakvičel bolestí ( on je jinak velice otrlý ).
To bylo k večeru, v noci jsem vůbec nespala, protože on vždycky zaleze pod deku,
ale tentokrát celou noc seděl tak nějak vykloněný a třásl se.
Ráno jsme s ním jeli k doktorovi, on se tam vždycky dere, ten den byl nehybný.
Má problémy s bederní páteří. A ještě k tomu lékař řekl, jestli jsme už mluvili o
šelestu na srdci.
Já jsem se hrozně lekla, to jsme zažili s Rikinkem, dřívějším pejskem.
Nosili jsme ho několik let po schodech. Kašlal a byl schvácený.
Když mu bylo lépe, tak lítal jako ďas, vrtěl radostně ocáskem a najednou
se svalil na bok a byl v bezvědomí. Já jsem vždy okamžitě přiskočila a dlaněmi jsem bušila
mu do boku. On se hned probral a vyletěl, jako by nic nebylo.
Bylo to pořád horší a horší, dávali jsme mu léky a já jsem měla těžké srdce.
Lékař ale říkal, že nemá bolesti.

Při pomyšlení, že to potká i Jonáška, jsem z toho byla dost vedle.

U doktora dostal dvě injekce a po nich usnul skoro na šest hodin.
Už jsem na něj sahala, jestli vůbec žije.
Na injekce jsme chodili 4 dny, i v sobotu a neděli.
14 dní po injekcích užíval antibiotika a prášky na mobilitu bude užívat napořád.

Ani byste nevěřili ( ale majitelé nejakého zvířátka vědí své ), že ta zvířata nás dokážou zneužívat.
Zažila jsem to u třech psů - např. když už nechtějí jít, tak začnou kulhat,
nechtějí vyskočit ani na jeden schod - sedí pod ním a dívají se vyzývavě, co teda bude.....
Teď Jonášek běhá a hraje si zvesela a vyžaduje kokinka - prášek zabalený v šunčičce, drbe
do mě čumákem tak silně, že mě to až bolí.

Ale je to náš miláček a velký mazel - teď i rozmazlený po nemoci.

Takto seděl nehnutě.

Většinou se díval přímo do zdi.



Já jsem tím tak trpěla, když třeba seděl pod stolem a koukal třeba 2 hodiny do jednoho místa, že
jsem v rozčilení hlavou nadzvedla a odhodila stojací lampu.
Bohužel asi nepůjde spravit. Koupili jsme si ji po revoluci.

Tvrdě spí po injekcích.

A tady jen po malinkaté procházce zase spí.
Injekce mu uvolnily páteř a už pohodlně spinká.


Dnes je tady konečně slunečno, Jonášek spí na opěrale pohovky na sluníčku a
neví o světě - semtam zabručí nebo jemně vykvikne. Kdo ví, jaké má sny.

Děkuji vám za krásné komentáře a Tobě Vendy i za rady. Moc jste mě všichni potěšili.
Slunečný a bezvětrný víkend vám přeje Dáša

Svetry apod.

15. března 2013 v 12:56 | Dauma |  Pletení

Od ledna pletu a háčkuji jako divá.
Hodně času strávím na vašich blozích a vzdychám nad krásnými výrobky a
obdivuji, jak jste šikovné.
Také si moc ráda počtu, co zrovna děláte doma a vaše postřehy a fota z procházek,
výletů, a radosti se zvířátky.
Zabírá mi to hrozně moc času.
Už jsem si říkala, že to musím omezit, protože mám stále problémy s očima.
Bojím se, abych neoslepla. Nedovedu si to představit. Co bych dělala?
Miluji ruční práce, práci na zahradě, četbu, cestování, přírodu a pěkné věci
a barvy.

A teď k veselejším věcem.

Mojí vnučce jsem upletla vestu, ve které hned odjela, takže ji nemám vyfocenou.
Je bílo-modro-fialová.Plete se rovně a pak na kulaté jehlici vršek dokola a utvoří to takové
překlopené krátké rukávky ( nevím, jak bych to řádně vysvětlila ).
Na levou přední stranu jsem jí uháčkovala krásně růžovo-fialkové srdíčko.
Byla štastná a všem se předváděla.

Pak zbystřila a vytáhla z koše s vlnama z pod konf. stolu svetr, který jsem neměla
ještě ani sešitý a oblékla si ho a chtěla si ho vzít s sebou.
Je to svetr pro ni. Ale ještěže si ho oblékla, zjistila jsem při tom, že rukávky jsou tak tak.
Už je mám rozpárané a pletu je znovu, doufám, že mi vystačí vlny.


Tuto vlnu jsem objevila mezi zlevněnými, protože už byly jen tři klubka.
Velice dobře se s ní plete.

Srdíčkování podle Blanky nebo Jitky ?
Každopádně na ně byl výborný návod.


Ty vyplétané vzory si vymýšlím.


Děkuji vám za vaši návštěvu u mě a za velice milé komentáře.
Velice si toho vážím.
Přeji Vám pohodový a radostný víkend. Dáša

Moudrost starých Římanů

13. března 2013 v 14:19 | Dauma |  Co čtu

Když jsem hledala bedekr o Římu, tak jsem objevila knihu Moudrost starých Římanů.
( No, vidíte, je to zase o hledání a nalezení něčeho jiného. )
Je z nakladatelství Odeon ( byla jsem za socíku členkou už od osmé třídy téměř všech
nakladatelství, protože dobré knihy vycházely v malém počtu nebo vůbec ne.
Kupovali jsme knihy na Slovensku, tam nebyla tak příšerná cenzura. )

Knihu o moudrostech jsem dostala jako členskou prémii, která nebyla prodejná.
Už jsem dávno zapomněla, že ji vůbec mám.

Hned jsem se začetla a nakonec vybrala moudrosti O myšlení a slovu.

Nad myšlenku není nic rychlejšího;
neexistuje rychlost,
která by mohla soupeřit s rychlostí myšlenky.
Nihil est animo velocius;
nulla est celeritas,
quae possit cum amini
celeritate contendere.
( Cicero )

Jaký je člověk sám, taková je i řeč.
Qualis autem homo ipse est,
talis eius est oratio.
( Cicero )

Poutem společnost je rozum a řeč.
Sociestatis viculum est ratio et oratio.
( Cicero )

Kolik lidí, tolik názorů.
Quot homines, tot sententiae.
( Cicero )

Trojího musí řečník dbát:
co říká, kde to říká a jak to říká.
Tria videnda sunt oratori:
quid dicat et quidque loco et quo modo.
( Cicero )

Nemůže dobře mluvit ten, kdo není znalý věci.
Dicere emin bene nemo potest,
nisi qui prudenter intellegit.
( Cicero )

Jako je každá nadutost odporná,
tak zejména v myšlení a řeči je nejprotivnější.
Cum omnis arrogantia odeosa est,
tum illa ingenii atqueeloquentiae multo
molestissima.
( Cicero )

( Tak to je příznačné na předešlého i současného .......... )


Kdo byl Cicero, to ví každý, ale v knize jsem se toho dočetla tolik navíc :

Cicero, Marcus Tullius ( 3.1. 106 př. n. l. - 7. 12. 43 př. n. l. )
významný politik a státník, proslulý řečník, filosof a spisovatel, jehož jazyk se stal vzorem klasické latiny.
Dostalo se mu dobrého vzdělání, věnoval se rétorickým a folozofickým studiím.
Zastával řadu veřejných úřadů.
Ve funkci konzula ( 63 př.n.l. ) odhalil spiknutí nobility proti republice, vedené Catilinou.
Po uzavření prvního triumvirátu Caesara, Pompea a Crassa a po obžalobě nechal popravit Catilinovy
přivržence bez řádného soudu a odchází dobrovolně do vyhnanství do Řecka.
Po omilostnění se vrací a v době občanské války se přidává na stranu Pompeiovu a po jeho porážce
dostává milost od Caesara a svolení vrátit se do Říma.
Po zavraždění Caesara zahájil tažení proti soustřeďování moci v rukou M. Antonia se 14 řečmi, filipikami.
Antonius vytvořil druhý triumvirát s Octavianem a Lepidem a Cicero byl při pokusu o útěk
zavražděn na svém statku u Formia a jeho hlavu a pravou ruku nechal Antonius vystavit na řečnické tribuně v Římě.


Už máte dost opakování z dějepisu ?
Dejte mně vědět, už mám nachystané další - např. moudra Senecy a .......

Přeji vám pohodový den s Mrkající

Oslava narozenin

12. března 2013 v 10:26 | Dauma |  Moje zážitky

V neděli přijela celá rodina mojí starší dcery. Každá jejich návštěva mi udělá vždy radost.
Obalovala jsem zrovna řízky, když děti vtrhly do domu. Odhodily bundy a hned, že mně
budou pomáhat. S dětmi jsem měla vždycky trpělivost ( s mými i s vnoučkama ).
po umytí rukou začala vnučka A. obalovat v mouce, starší vnouček T. vymáchal maso
ve vajíčkách a nejmladší M. obaloval ve strouhance. A já jsem smažila. Jelo to jak na běžícím pásu.

Manžel, zeť a přítel nejmladší dcery byli na faře a vykládali nábytek přivezený z Brna.

A protože děti měly hlad a bylo už půl druhé a chlapi nikde, tak jsme se my najedli.
Sotva jsme sklidili nádobí, tak kluci přijeli.
V všechny děti ( i mé dcery ) ujídaly šťouchané brambory, tak jsem se začala bát,
že jich kluci budou mít málo. Ale naštěstí to stačilo.
Pak byl dort - medovník, protože oslavenec ho má rád.
Narozeniny měl vnuk T.

Upekla jsem také nový koláč - švédský s jablky v těstě, byl moc dobrý.
Už nevím, jestli recept byl z netu nebo jsem ho objevila v některém blogu, ale stejně
vám ho někdy napíšu. Je velice rychlý, vše se jen zamíchá.

T. od nás dostal krásnou knihu - velká kniha s magnety vlajek. Magnety se přidávaly na mapu státu,
ke kterému vlajka patří. T. zná hodně státních vlajek, moc ho to baví.
Tak si doplní znalosti. A. se už také od něho hodně naučila a pořád vlajky maluje.
Taky jsme se s druhými babičkou a dědečkem spojili na koupi kola.
T. se po zbytek odpoledne zabavil knihou a zkoušel nás z vlajek.
Menší děti si hrály s dědou na schovku.
Najednou se ozval strašný řev. Všichni jsme vyskočili a hledali A:

Byla to hrůza. Holčička se snažila schovat do úložného prostoru válendy.
Jenže ji málo otevřela a ten vršek ji sklapnul hlavu. A k tomu ještě při jejím křiku
Jonášek na tu válendu vyskočil a díval se s vrchu na ni.

Všichni jsme byli v šoku. Vůbec nás nenapadlo, že něco takového může vymyslet.
Ta válenda je tak těžká, že já mám co dělat, abych ji otevřela.
Ta hrůza, že si mohla zlomit vaz nebo se udusit v uložených peřinách, je pořád v nás.

Je to pro nás velká výstraha !

Jakmile odjeli, tak mě začala třeštit hlava a udělalo se mi špatně.
Z Ne na Po jsem skoro nespala.
Hlava mi nepřetržitě třeští ještě dnes.

Každou chvíli děkuji, že se mojí milované vnučce nic nestalo.
Dáša

Zvonky

7. března 2013 v 12:06 | Dauma |  Doma

Na Slovácku jsem si na podzim koupila takové malé zvonečky v květináčku.
Paní prodavačka mně sdělila, že na jaře je mohu zasadit ven a že je to trvalka.
Bohužel při mém " stěhování" manželovi kytka spadla, celá se polámala a po pár dnech odešla.

Letos v lednu jsem si koupila tu samou znovu.
Krásně kvetla asi 1,5 měsíce.
Pak odkvetla, já jsem uštípala její zvadlé květy, ale zvonky se doposud za tři týdny
neobjevily - ani poupataZamračený.

Kytka je celá odrbaná a vypadá jak staré koště.
Musela jsem někde udělat chybu, ale nevím jakou. Zvonky jsem pravidelně zalévala.Překvapený

Tak se na tu hrůzu podívejte a pokud někdo bude vědět, co s ní,
napište mi, prosím. předem děkuji za rady.





Ještě dodávám, jaké mám trable s mobilemKřičící.
Jak jsme byli v Praze a hodně sněžilo, asi se mi nachladil můj nový mobil.
Už tam jsem viděla, že fota jsou tmavá a rozestřená.
Myslela jsem si, že je mobil mokrý, tak jsem ho měla doma otevřený.
Ale nezlepšilo se to, naopak mně začala tak divně klapat tlačítka a fotí to pořád stejněPlačící. Ach, jo...

Přeji vám pohodový den, a protože je poledne, tak i dobrou chuť. Dáša