Staré věci

22. února 2013 v 15:31 | Dauma |  Doma

Mám, na rozdíl mého muže, ráda staré věci, které mají duši.
Radši moc nechodím po městě, protože by mi to nedalo a určitě bych zavítala do bazaru.
Málokdy se stane, že nekoupím nicMrkající.

Na Aukru jsem nebyla aspoň 4 roky, zato když jsem tam nakoukla v listopadu loňského roku,
tak jsem nakoupila toho tolik, že jsem se to bála přiznatPřekvapený.
Postupně vám ukážu, co jsem nakoupila. Mimo jiné manželovi k Ježíšku psací stůl
s přihrádkou a pod ní malé šuplíčky - prodával jej pán, který ho zdědil po rodičích,
a protože má 4 děti, tak ho neměl, kam dát. Manželovi se hrozně líbí a je šťastný
jako blecha - o přihrádce se šuplíčkama si zatím jen snil.
Představte si, že ten pán prodal už ložnici po rodičích s vysokými čely a nádhernými prosklennými
dveřmiKřičícíPlačící ( vše z 30. let ), ach jo...

Otoman mám uskladněný na Slovácku. Je nádherný s goblémovým potahem a není poškozený.
Paní mi psala, že na něm odpočíval po obědě její staříček.
V Aukru jsem ukořistila ještě tuto lampu :


Dřevěnou krabici jsem koupila v bazaru, manžel už jen otočil oči v sloup.
No, nekupte to za tu cenu - a je ze dřeva! - myslím ta krabiceSmějící se.


Ramínko je po mém dědečkovi.
Bylo v ložnici moc slunce, takže špatné foto, ale ramínko je vidět, že ?

Děkuji vám za velice krásné komentáře, moc a moc mě potěšily.

Přeji vám krásný víkend - patrně s horou sněhuMrkající

Můžete mi, prosím pomoci ? Nezobrazuje se mi na mém blogu u vašich komentářů Reagovat.
Jak to tam dostanu ?
Děkuji mockrát předem. Dáša
 


Komentáře

1 danielinama danielinama | Web | 25. února 2013 v 8:47 | Reagovat

Mám také ráda staré věci. Ale bohužel místa je málo, nebylo by je kam dát,. tak jen tiše obdivuji.

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 26. února 2013 v 11:10 | Reagovat

Jé, tak to jsme na tom stejně! Ten otoman o kterém píšeš jsme tu na baráku také měli když jsme to koupili. Klasicky v ložnici před postelemi aby se po nedělním obědě dalo oddáchnout a nemusela se rozestýlat pracně a krásně ustlaná postel:-)....nakonec jsme ho museli bohužel vyhodit, na půdě se do něj pustili myši a totálně ho vyhlodaly. Nebylo nikde na něj místo tak šel na skládku. Bylo mi to líto a kdyby byla jen sebemenší možnost kam ho dát tak jsem se pustila do opravy. Lampa je počítám z alpaky a je luxusní!!!

3 děda tik tak děda tik tak | Web | 26. února 2013 v 15:35 | Reagovat

Některé kousky bývají zajímavé, ale problém je, kam to všechno dávat. Jinak se musím zeptat, jestli také manžel čte Tvé články. Nemohl jsem najít souvislost v textu mezi první a druhou fotografii.  Manžel jen otočil oči v sloup. No, nekupte to za tu cenu – ( a je dřevo!  )  a to jako kdo? :-)

4 Jitka Jitka | Web | 26. února 2013 v 16:53 | Reagovat

Taky mám ráda starý nábytek a staré věci. :-)

5 Dauma Dauma | E-mail | Web | 27. února 2013 v 14:01 | Reagovat

[1]: Také je doma nemáme kam dát, zvláště knihy.Ale máme faru, tam bude potřeba více nábytku i lustrů a svítidel.
Přeji pěkný slunečný den.

6 Dauma Dauma | E-mail | Web | 27. února 2013 v 14:09 | Reagovat

[2]: To je toho otomanu škoda.
Ale když na někoho nemáte vzpomínky nebo se nikam nevleze, nedá se nic dělat.
My jsme doma ( a všichni naši příbuzní )
měli otoman v kuchyni.
Ta lampa je mosatná s jemnou kůží a třásněmi. Líbí se mi šňůrka se závažíčkem na zapínání světla.
Přeji pěkný den :-)

7 Dauma Dauma | E-mail | Web | 27. února 2013 v 14:13 | Reagovat

[3]: Nevím, jestli manžel čte moje články
pravidelně, někdy, když píšu, tak se koukne. Já mám hodného manžela a děláme si legrácky z toho druhého navzájem.
.......a je dřevo....jsem už opravila.
Myslela jsem tu dřevěnou krabici.

Přeji pohodový den :-)

8 Dauma Dauma | E-mail | Web | 27. února 2013 v 14:15 | Reagovat

[6]: Lampa je mosazná...
To je moje roztržitost a špatné oči - dělat překlepy. :-?

9 děda tik tak děda tik tak | Web | 27. února 2013 v 15:48 | Reagovat

[7]: Bylo mi jasné o co se jedná, jen jsem zkoušel jaká bude reakce. :-D

10 dauma dauma | E-mail | Web | 27. února 2013 v 16:25 | Reagovat

[9]: :-D  :-D Já jsem si to myslela.
Četla jsem Váš profil a ty hodiny mě rozesmály.
Když jsem studoval, tak jsem byla na praxi do jednoho podniku. Právník, typický strší pán z 1. republiky. Měl viset v kanceláři skoro třicet hodin a když přišel ráno do práce, tak od 7 hod. do 11 hod. natahoval hodiny.
Mám na něj moc krásné vzpomínky. :-)

11 MirekČ MirekČ | Web | 12. března 2013 v 13:18 | Reagovat

=Reagovat= vidím u všech komentářů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama