Říjen 2012

Smolné dny

31. října 2012 v 15:55 | Dauma |  Co právě dělám
V posledním měsíci mě potkalo několik smolných dnů, kdy jsem zničila, co jsem mohla.

První tři smolné dny začaly rozbitím sklenice na pití jeden den odpoledne.
Večer téhož dne mně při sušení vlasů ( a já si málokdy suším vlasy fénem ) vyklouzl fén.
Spadl mi na podlahu, točil se tam jako káča, rachotilo v něm a lítaly z něho jiskry.
Ono se to někdy stane, ale tento fén přežil přes 40 let bez újmyPlačící.
Byla to Eta - velký bílý fén, těžký, kterým jsem se vždycky praštila při sušení vlasů do hlavy a dost to bolelo.
No, a přijdu já, těsně před prodejem bytu po rodičích, kdy jsem zamýšlela si ho vzít domů, je to
věc, která byla jimi používaná často a má silný fukar, a roztřískám ho.
Dost mě to rozhodilo.
A aby to nestačilo, tak mi třetí den vypadl z ruky mobil a tím dosloužil.
Vypadl mi už mnohokrát, ale tentokrát už toho měl asi dost.
( A to mně prosím dopadl pouze na linoleum a nepřežil to. )
Šla jsem k odborníkovi s nadějí, že ho opraví. Ovšem byla zničená nějaká deska a přímo mně řekl, že
oprava by stála tolik, co nový mobil. A kdo ví, jestli by tu desku na můj starý ?
( o Vánocích by mu byly dva roky ! ) mobil sehnal.
Byla jsem bez spojení s rodinou i s řemeslníky, tak jsem si šla koupit mobil nový.Zamračený

Můj požadavek byl: větší obrazovka, klávesnice ( neumím ani NB ovládat bez myši ) a hlavně
fotoaparát s velkým rozlišením. ( Fotím většinou mobilem, mám ho okamžitě při ruce (( všechny fota
v blogu jsou z mobilu )) a můj starý mobil měl jen malé rozlišení.)
Slečna mi nabídla mobil za 1.899 Kč, což ve mně vzbudilo podezření, že za takovou cenu nemůže
být dobrý mobil.
Bylo mi předvedeno asi osm mobilů, když jsem posléze uznala, že ten první nabídnutý mi bude
vyhovovat nejvíc. A opravdu v něm má fotoaparát největší rozlišení v porovnání i s nejnovějšími
modely do sedmi tisíc korun.
Kdo by to do něj řekl.
Hned druhý den jsem zjistila, že se mi v kabelce odřela obrazovka.
Nepraštili byste do všeho ?Křičící

Další ranou pro mě bylo moje vyprané nové tričko.
Koupila jsem si ho na letišti těsně před odletem z Říma. Měla jsem ho třikrát na sobě ( cca 5 hodin celkem )
a pak jsem ho ručně vyprala a zničila ho. Jsou na něm dlouhé podlouhlé šmouhy - je to vydřená látka.
Myslela jsem si, že umřu, mělo takovou nádhernou starorůžovo-starofialkovou barvu.
Moc se mi líbilo.

Další smolné dny přišly za týden.
A opět to začalo rozbitou sklenicí na vodu ( a potom mi už v bytě zůstala jen jedna sklenice ).

Přijela mi firma vyklidit sklep a ....
sklep byl zamčený a já měla asi 60 klíčů a ani jeden tam nepatřilNevinný.
Nakonec se pánovi podařilo sklep otevřít bez něj. Ovšem klíč zůstává někde utajen a dveře
od sklepa nejsou zajištěné.

Do třetice.
Umývala jsem naposledy podlahu v bytě a v koupelně jsem se praštila hlavou do umyvadla
a zároveň zvedla celé umývadlo, které se zakymácelo a po té se vyrvalo ze zdi a
svalilo se na zem.NevinnýNevinnýKřičící
Hodila jsem hadru na zem, kopla jsem do kýblu a bouchla jsem do stěny.
Když jsem se uklidnila, zavolala jsem řemeslníkovi.
A pak jsem dostala chřipku a přestala jsem mluvit - takže zase bez spojení.

Jo,jo,jo, takto se mně dobře vedlo.

Ať vás smůla nepotká, nikdy to totiž není jen jeden průser, ale vždycky podle mých
zkušeností vždy tři a více. Dáša

Vintage

31. října 2012 v 14:24 | Dauma |  Co mě zaujalo

V Římě jsem se párkrát odtrhla a fotila v obchodech.
Manžel na mě neustále syčel, nefoť tady, vypadáš jako bys přišla ze zapadákova poprvé
do města. Tak jsem musela fotit hrozně rychle, jen tak na otočku.






Přeji vám pěkný sluneční den. Dáša

Krásný výhled

21. října 2012 v 20:22 | Dauma |  Cestování

Ještě pár foteček z parku u hlavního sídla Maltézských rytířů :

Navštívili jsme krásný kostel




Vedle kostela je veřejnosti otevřený nádherný park.

Vedle vchodu do parku kašna a pítko.

V parku rostly pinie a mnoho pomerančovníků.





A zase pítko v parku.

To jsou františkáni.

Pohled na " souseda " - na Rytíře.



Krásné výhledy z parku na Řím.



Cítím se tak nějak letně, la la la...

Příjemný den vám přeji Dáša

Maltézské sídlo

19. října 2012 v 17:36 | Dauma |  Cestování

Na římském vrchu Aventinu se nachází rezidence se zahradou a kostelem
S. Maria del Priorato. Je to sídlo Řádu maltézských rytířů.
Tento řád je nejstarším rytířským řádem na světě.
Vznikl v 11. stol. na území křesťanského Jeruzaléma.
Heslem řádu je : Pro fide ( pro víru ) Ochrana víry a služba chudým.
Úlohou řádu byla péče o nemocné poutníky do Svaté země.
Jejich motto : Ochrana víry a pomoc trpícím.

Úřední název řádu je : Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě,
na Rhodu a Maltě.
Řád je tradičně aristokratický, ale přijímá i významné osoby nešlechtikého
původu.

Říká se jim také Rytíři meče a ducha.
Heraldika : bílý osmišpičatý kříž na červeném poli - maltézský kříž.

Podle mezinárodního práva je Svrchovaný řád maltézských rytířů suverénním nestátním subjektem ( teokratická monarchie ) bez vlastního území. Má vlastní hymnu.

Vydává vlastní mince, jejichž hodnota je symbolická, a poštovní známky, které jsou přímo skvosty, známé jsou i vánoční aršíky.
Mince i známky jsou unikáty, uznávané sběrateli.
Řád má vlastní značku aut.
Udržuje diplomatické styky s 94 státy světa.
V Praze je velkopřevorství na Velkopřevorském náměstí.
Řád má také status pozorovatele OSN.

Za 1. a 2. světové války posílal řád na fronty sanitky, vlaky a stavěl polní nemocnice.
Za 1. světové války přepravil 360 tisíc raněných a nemocných.
Naposledy pomáhal při jugoslávském konfliktu.

V současnosti se řád zaměřuje na charitativní službu, péči o nemocné, staré a opuštěné,
a na humanitární péči v rámci Maltézské pomoci.

Jejich centrum pro lékařský výzkum v oblasti rakoviny, hematologie a plastické chirurgie má velký význam pro celý svět.
Nový přínos Centra na léčbu lepry je velký.
Světoznámé je i řádové centrum pro sociální rehabilitaci malomocných v Argentině.





Podle bedekrů nejrásnější věž v Římě.



A teď jedno velké tajemství :

Ve vratech do maltézského paláce je klíčová dírka a.....



Taková klíčová dírka a jakou nádheru nám zprostředkuje !

Přeji vám nádherný slunečný a teplý víkend. Dáša


Poslední záchvěvy babího léta

17. října 2012 v 13:58 | Dauma |  Zahrada a sad na faře

Letos se nám to babí léto opravdu vydařilo. Aspoň pokud mohu mluvit o Slovácku.
Kromě včerejšího dešťového dne bylo pořád teplo - 16°- 18 stupňů a hlavně
slunečno. Slunečno s teplotami až 20 stupňů má být až do příštího čtvrtka
( pokud tedy nepřejde okluzní fronta ).
Na faře probíhá už čtvrtý víkend sběr jablek, minulý týden manželovi pomohli i
naši mladí i s dětmi.
Manžel je typ, který sesbírá i padaná jablka.
Už máme prý plnou půdu, a to máme půdu opravdu velkou.
Když jsem tam byla před 4 týdny o víkendu, tak jsem trhala fazole, obdivovala jiřiny,
sázela keře, manžel sekal ( prý naposledy ) trávu a trhal jablka.
Toto pondělí mně volala dcera, aby mi poreferovala, co se dělo na faře - taťka
zase sekal a trhal jablka, holky je skládaly podle odrůd a velikostí, švagr řezal klády.
A já jsem na Slovácku měla chřipku a uklízela jsem po malířích.
Dnes se mají přijít podívat zájemci o byt. Jsem z toho nervozní.
A taky ještě pořád jen šeptám, doktorka mi řekla ( už dávno ), že když nebudu
mít hlasový klid, tak mi to šeptání zůstane.
A já mám tolik jednání a vyřizování.
Musím jet ( MHD ) s vřesy na hřbitov a upravit to tam.

A teď pár fotek ze zahrady :







manžel jel jak kombajn, jak řekl zeť, vše za ním jen lítalo





Seděla jsem v autě a čekala na manžela, až zamkne, a najednou mi padl
zrak do bočního zrcátka a neodolala jsem, musela jsem tu zasněnou krásu vyfotit.

Přeju vám hodně radosti. Dáša

Dárečky z Říma

16. října 2012 v 18:06 | Dauma |  Cestování

Našla jsem pár foteček dárečků z muránského skla, které jsem koupila dcerám.
Bože, já bych na trzích nakupovala pořád.
Téměř ve všech cizích blozích nakupují blogerky staré věci na bleších trzích.
Teď nevím, kde jsem to viděla v televizi, možná v Objektivu, velký bleší trh
v Belgii, kam se sjíždějí lidé z celé Evropy. Hned bych tam jela a něco koupila.
U nás ani nejsou sousedské bleší trhy. Je to blaho probírat se starými věcmi, přitom si hezky popovídat, vyzkoušet něco, poměřovat velikosti záclon, závěsů, přehozů, ubrusů, koupit polštářky,
probírat se korálkami, hledat zrcadlo s patinou, různé šuplíčky........
Je to jako droga....a užijete si radostného prohlížení a nakupování ( to není nutné ) v ničím neomezeném čase....
Musím s tím počkat, až bude rekonstrukce fary hotová, protože domů se mi už nic nevleze.
A navíc po smrti rodičů jsem zdědila spoustu starých krásných věcí.

Co jsem koupila :

Třetí prsten jsem zapomněla po příletu u švagrové, tak až příště.








Zítra už má svítit slunko a bude tepleji - až 20 stupňů.
Užijte si to, slunce a barvy podzimu, to je přece nádhera !

Přeji vám hodně radosti. Dáša

tržiště v Římě

15. října 2012 v 10:11 | Dauma |  Cestování
Než jsme letěli do Říma, tak jsme si prohlíželi bedekry, mapy a různé jiné materiály.
Já jsem se pak vrhla na NÁKUPY - TRŽIŠTĚ.
Našla jsem tři velká poblíž památek, které jsme chtěli vidět.
Manžel o tom nechtěl ani slyšet - nejedeme nakupovat, ale abychom něco viděli !
V Římě manžel určil okruhy památek, abychom neběhali neorganizovaně z jednoho
konce na druhý.
Druhý den mě manžel v rámci okruhu přivedl na náměstí, kde se konal obrovský trh.
Když jsem vyšla z uličky a uviděla trh, málem mně úžasem vypadly oči z důlkůPřekvapenýa
srdce se mi rozbušilo. Do toho manžel pronesl: jen to tak proběhnem, já si vyfotím
náměstí a ty se podívej.
Okamžitě jsem vběhla mezi stánky, jakmile manžel zmizel z dohledu, jsem šla jak hlemýžď,
byla jsem nadšená, hodně jsem fotila - jak jinak než mobilem.
Na tomto náměstí byl upálen i G. Bruno.
Mnoho věcí se mi líbilo, ale byli jsme omezeni výší kilogramů ( 10 ) na příruční zavazadlo.
Jednou mě našel manžel a zlobil se, že jsem tady dlouho.
Zrovna jsem byla u bylin a koření na různé těstoviny, jídla, pizzy.
Nakonec řekl, ať si koupím - jeden sáček 5 euro, dva za 8 a tři za 12.
Trvalo mně dlouho vybírání, zvláště když jsem nepřečetla k čemu to je ( ach jo,
moje oči ) a manžel mi předčítal. Měli i namíchaná rizota s bylinami a kořením
( rýže byla syrová). Ale zavazadla nám strašila v hlavě.
Manžel ještě poodešel a já jsem zmizela a fotila.
Až jsem objevila stánek, který mě dostal. ( říkám stánek, ale to byly stánky tak 12 m2, byly dokola. )
Já jsem uvízla na jedné straně a vybírala určitě tak 1,5 hod.
Prodávali různé výrobky z muránského skla.
Hrabala jsem se ( bylo vše zabaleno do krásných dárkových krabiček - otevřených ).
Zujaly mně sady náhrdelníků, náušnic a prstenů.
Když jsem platila, řekla mi prodavačka, a mávla rukou dokola, že to vše je její.
Pohlédla jsem o metr dál a koupila jsem skleněné špunty do otevřených lahví.
Pak mi ukázala ještě za roh a tam bylo věcí!
Koupila jsem si to, co bylo nejblíž - kolečko na řezání pizzy ( potřebuji to ? ale je tak
krásné ) s držadlem z mur. skla - no nádhera!
Načež jsem kroutila hlavou, že už se nebudu dívat dál a platila jsem.
Najednou se za mnou ozvalo - já jsem věděl, že tě tady najdu. cos zase koupila !?
JÁ - HOLKÁM DÁREK. Na to pokývl uznale, že už máme po starosti něco shánět.
Byla jsem spokojená a šli jsme se najíst.
Tady jsou nějaká fota :











pesta

prodávali namíchané saláty











na mnoha domech v římě jsou umístěny náboženské výjevy

přeji vám píjemný týden Dáša

P.S. Zatímco píšu, běhají mi kolem oken řemeslníci, kteří budou zateplovat dům kolem oken.
Jsem z toho mírně nervozní, protože už mám vyklizený byt bez záclon - jen matrace,
stůl, židle, televize, rádio a na igelitu na zemi je moje šatna.
Držte mi pěsti, abych byt prodala brzy a za slušnou cenu.
Bude mi chybět, ale pořád tu vidím rodiče a jsem na tom psychicky špatně.



Španělské schody v Římě

10. října 2012 v 8:18 | Dauma |  Cestování
Schody se nacházejí na Španělském náměstí a atmosférou se podobá Montmartru v Paříži. Nacházejí se tady také nádherné tři fontány.
Vůbec všechna náměstí a náměstíček má fontánu nebo více fontán.
Ve všech je pitná voda ( akorát u fontány di Trevi hlídá policie, aby někdo nevskočil do fontány, aby ji nepoškodil ) kromě jedné, ta je opomíjena, protože tam málokdo trefí. A je to podle bedekrů nejrásnější fontána v Římě. Ale to až příště. ( Jsem totiž na Slovácku a mám jen cestovní netbook v němž nemám fota.)




schody nahoře uzavírá kostel



Mějte se fajn. Dáša



Fontána di Trevi v noci

8. října 2012 v 17:36 | Dauma |  Cestování
V noci mívají některá místa zvláštní atmosféru.
V Římě jsme se vrátili kolem půlnoci na Španělské schody a k fontáně di Trevi.
Bylo horko, spousta lidí, hluk, lidi se zmrzlinami a všichni fotící a sedící kolem fontány.
No, prostě kouzelné.
A pak jsme šlapali domů pěšky. Ale byl to velký zážitek !





Přeji vám pohodový týden - klid v práci i doma.