Aspoň jeden týden

14. července 2010 v 12:37 | Dauma |  Moje zážitky

bych chtěla být naším pejskem Jonáškem. Jsou mu 4 roky a vybrali
jsme si ho v útulku.

Předtím jsme měli pejska taky z útulku, jmenoval se Riki. Když odešel,
byla to pro celou rodinu velká bolest.
Dlouho se mi zdálo, že jsem jej zahlédla a v noci jsem překračovala
u postele místo, kde poslední měsíce spal, protože už nevyskočil na postel.
Měl těžce nemocné srdíčko a tři roky jsme jej nosili do schodů v náručí.
Jinak byl stále veselý. Bylo mu 13 let, když umřel v roce 2003..

Zařekla jsem se, že už žádného pejska nechci. Počátkem roku 2006 se
mi zdál sen, že mi přišel balík a v něm byl Rikinek. Probudila jsem se
ubrečená a řekla jsem hned dceři, že až přijde ze školy, tak zajedeme do
útulku.
Cítila jsem to jako poselství od Rikinka, že nastal čas k ukončení truchlení
a k pořízení nového pejska. Chtěla jsem pejska, nejlépe zlatého a veselého.

Přišly jsme do útulku a vedoucí nám vesele oznámila, že máme šťěstí,
protože už dlouho neměli malá štěňata a tento den přivezli čtyři - 3 fenky a
jednoho pejska.
Dal je sem hodně starý pán, jehož fenka porodila pět štěnat. Nemá už sílu
se o všechny postarat.
Když je přinesla, zastavilo se mi srdce a vytřeštěně jsem se dívala štěňátko,
které jakoby Rikinkovi z oka vypadlo.

Ukázala jsem na zlaté štěňátko.A představte si, byl to ten jediný pejsek.
Štěnátka se třásla stresem a měla vykulená očička.
.
Nevěděla jsem, že z jednoho vrhu mohou být tak rozdílná štěňátka - fenky
vypadaly : jedna jako černá kníračka, druhá jako hrubosrstý jezevčík a
třetí víte.

Musely jsme nechat pejska prohlédnout u veterináře v útulku. Když se
mě zeptal na jeho jméno, tak jsem se zarazila. neměla jsem žádné
připravené.
Podívala jsem se na pejska a vytanulo mi v mysli Jonáš.
Nikdy nezapomenu na překvapení manžela, když jsme mu zavolaly,
ať pro nás přijede do útulku, a na jeho radostný úsměv nad krásným
štěnátkem.

Všichni, kdo mají svého domácího mazlíčka, dobře vědí :

- že, mají svá velká privilegia

- že jejich papání stojí víc než člověčí

- že mají tak pečlivé a drahé lékařské preventivní prohlídky, které my
u sebe zanedbáváme

- že s každou prkotinou běžíme s ním na veterinu, abychom se ujistili,
že to nic není a je to úplně normální

- že jejich láska je veliká

Jonášek je radostný a hravý pejsek.I když někdo z rodiny jde jen
vysypat koš, tak ho vítá, jakoby ho 14 dní neviděl.
Je to také někdy nezbeda - to když někdo zapomene dovřít bránu
na faře, tak utíká za fenkami. Naštěstí víme, kde je a že za chvíli
budeme slyšet cinkot jeho známek na obojku.


Přeji vám hodně lásky a prožívání samých krásných a radostných
chvil se svým mazlíčkem .



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama