Červenec 2010

Kulatina=celé kmeny

24. července 2010 v 20:24 | Dauma |  Zahrada a sad na faře

Milí zlatí,

objednala jsem si dřevo na topení - kulatinu...
přijel obrovský tirák s obrovskými kládami a složil je v sadu v místě,
kde ještě nemáme zasázené keře místo oplocení.
Je toho 27 kubíků.
Koukali jsme na to a v hlavě nám vířilo, kolik let to budeme
zpracovávat. Mysleli jsme si, že to budou metrová polena, a
ejhle KLÁDY !
Ovšem jsme rádi, ba přímo nadšeni, že máme dřevo na topení.
A majitel pily byl senzační.























Můj manžel neustále buď seká trávu ( červen byl deštivý a tráva
rostla jako divá). ALE 2X trucovala sekačka. Protože jsou prázdniny,
tak oprava trvala 3 týdny. Mezitím manžel sekal ruční motorovou
sekačkou.Měl obrovskou modřinu na zádech.
Pak jsme se slávou přivezli opravenou sekačku a hned při prvním
sekání se urvalo lanko na ovládání. Manžel ho již jednou vyměňoval,
ale musí se rozebrat sekačka a trvá to celý den, tak jela do opravny.

Místo kosení tedy řezal dřevo. No a co se nestalo - pila pracovala, jen
když se jí zachtělo.Neustále ji rozebíral, spravoval a hlavně nadával a
pak byl nešťasný, obešel několikrát dvůr a znovu se pustil do opravy
a řezání s přestávkami na opravu.























A dřeva neubývá a neubývá a pak pila zkolabovala úplně.
Je teď taky v opravně.
Měli jsme si koupit du dřevorubeckou, my jsme si koupili tu o stupeň slabší.
Za chvíli tam budeme mít celou naši zahrádkářskou techniku v opravně.

Mějte se moc hezky.
Těm, kteří řežou dřevo, přeju hodně zdaru a bezporuchovou pilu.

Za domem I.

24. července 2010 v 13:30 | Dauma |  Doma

Dům,ve kterém bydlíme ve městě, je v krásné zahradní čtvrti.
Z okna vidím velkou louku, kam chodím na procházku s Jonáškem.
Mám velké obavy, že po třicetiletech života ve slepé ulici, kde je
klid a do 30 m od louky a lesa, brzy skončí.
Bude se tam stavět sídliště s obytnými domy.
Když jsme se tam přistěhovali, v celé ulici bydleli mladí lidé s
malými dětmi.
Jsme prostě pořád v přírodě.
Byla to pohoda - děti si hrály před domy i na silnici, protože k nám
jezdili vlastně jen ti, kteří zde bydleli.
Kolikrát děti zapomněly hračky venku nebo trojkolku na silnici,
nikdy se nic neztratilo.
Žily jsme si tam pospolitě a báječně my matky na mateřské.
A je tady báječně i teď, akorát mladými rodiči jsou děti, které
jsme vlastně společně vychovali ( a všichni jsme zůstali, jak my,
tak i děti, přáteli, i když mnoho našich dětí bydlí ve světě.
Společně stále slavíme narozeniny a také se radujeme z úspěchů
svých dětí.
Které z dětí přijede domů, vždy radostně běží pozdravit své tehdejší
tety a strejdy. Teď už nám říkají křestním jménem a pořád si tykáme,
vždyť se tu rodilo jedno dítě za druhým.
Když byly děti menší, tak si rády hrály u potoka ( v místě, kde si hrály
byla mělčina a za ní les, kde si stavěli domečky z větví a ze šišek ).
Už mnoho let v potoku není voda, je příliš sucho. Jen, když přijde
velká bouře a lije a lije.

Zrovna dnes v noci byla bouře s vichrem ( nemohla jsem udržet okna,
když jsem je chtěla zavřít ) a dnes byla dopoledne v potoce voda.

Několik foto potoka s vodou.




Suším bylinky

22. července 2010 v 21:17 | Dauma |  Zahrada u domu

Už měsíc suším bylinky, kde se dá.
Manželovi vadí, že se nemůže zajet otáčivou vysokou židlí ke zdi, kde
máme poličky na byliny a koření. K poličce a k háčkům na chňapky a
zástěru ( kterou používám jen při vaření džemů a při vánočním pečení )
jsou přivázány svazky bylin na sušení.
Když jsem pověsila levandule i na menší obrázky, tak mi řekl, jestli to
už vážně nepřeháním.
Já si myslím,že za těch 30 let si už mohl zvyknout. Ale ne, každý rok
to mám na talíři.

Suším majoránku ( tu na tácech, protože ji často stříhám, aby
nezačala kvést ), bazalku, oregano, mátu, saturejku, rozmarýnu,
meduňku,yzop, libeček, tymián, mateřídoušku a šalvěj.

A teď nějaké foto, jak jinak - z mobilu.

Přeji pohodové dny.

P.S. Musím vám popřát teď před fotkami, protože mi pak při uložení
skáče věta nahoru vedle posledního obrázku.
Poradí mi, prosím, někdo, jak můžu psát i mezi obrázky a pak
ještě pod poslední obrázek ? Děkuji předem.
Bílá levandule

Každou jedlou bylinku
přejedu prsty " proti srsti ",
nelámu, drtím až do
pokrmů.

Letecký rej

19. července 2010 v 20:43 Co právě dělám

O minulém víkendu jsme se byli podívat na Letecký rej.

Kromě malých letadel, větroňů a rogal, starých strojů, aut a motorek,
které byly renovovány a jsou v chodu,přiletěl i velký vrtulník a také
zde byly modely letadel.
Pro návštěvníky bylo uspořádáno mnoho vyhlídkových letů.
Některé modely letadel byly tak velké, že když byly ve vzduchu, tak
vypadaly jako malá opravdová letadla.Jeden velký model letadla měl
otevírací dvířka, vnitřní vybavení pro čtyři osoby. V letadle seděly
asi 25cm velké figurínky - dámy v krásných šatech.
Bylo strašné vedro, ještě k tomu pravé poledne, slunce stálo nad hlavou,
přeto jsem si obešla dost velké množství letadel,rogal a modelů a fotila
mobilem.

Některá letadla i rogala byla výtvorem majitelů. Dost strašidelně vypadaly
dráty, hadičky a malé motory, upevněné na letadle zvenčí těsně u vrtule.
Letadýlka ruční výroby byla tak křehká,že by mě do té skořepinky ani
za milion korun nikdo nedostal.
Rogala mi také připadala nebezpečná, nevěděla jsem,že většinou
existují dvousedadlová rogala - sedí se v něm jako na motorce, ale
druhé sedadlo je výš .

Tady je pár fotek:

let



let
letlet
let








let
let
let
let
let
let
let
























                                                                                                       
                                                                                                     Přeji vám pěkný
                                                                                                    den a plno zážitků.
let

Xenofobní národnostní průvodce IV.

15. července 2010 v 21:08 Co čtu

Koupila jsem si Xenofobního průvodce ČEŠI

Hned jsem ho přečetla a mnoho věcí mě zaujalo, jak jsou pravdivé
a setkáváme se s nimi skoro na každém kroku.

Namátkový výběr :

Země beze jména - název své vlasti můžeme vyjádřit pouze pomocí
                                přídavného jména, podstatné jméno chybí.
                                Jsme republika česká

Nevrlí a naštvaní  - zatímco příslušníci jiných národů potřebují
                                k nevrlosti velmi pádný a vážný důvod, Češi
                                nepotřebují žádný
                                Obyvatelé Česka jsou naštvaní; nestačí, že
                                nikdo není opravdu chudý
                                Oni totiž nejsou dost bohatí

Zdráhavost být soběstačný - jsou přesvědčení, že mají kolem sebe 
                                instituce, které to za ně udělají lépe
                                Vše je podle nich záležitostí zaměstnavatelů, odborů
                                nebo vlády

Závist                   - česká společnost je rovnostářská, ovšem průměr není
                               docílen tím, že by se slabší jedinci více snažili, ale
                               naopak tím,že ti silnější dle očekávání slábnou

Přezůvky             - Češi zbožňují přezůvky
                               Navštívíte-li Čecha, hned u dveří si musíte zout boty
                               a hostitel vám nabídne bačkory. Když jsou vám malé,
                               pán domu si bezulstně vyzuje své vlastní a nabídne
                               vám je

Urážky                 - Češi ve svém vystupování projevují zvláštní rozpor - i
                               vzájemnou náklonnost vyjadřují šťavnatými urážkami
                               " ty vole "

Úspěch                - Češi jsou rovnostářský národ, nikdy neodpouští úspěch

Bohatství             - Češi se nikdy nestanou bohatými, když budou intenzivěji
                               pracovat
                               Zbohatnout lze podle nich pouze podvodem nebo
                               na úkor někoho jiného

Vychytralost        - šikovná a delikátní mazanost, které se nedá upřít
                               jistá dávka šarmu

Pravidla               - znát pravidla, znamená vědět, jak je obejít
                               A ještě zbývá šance, že se mezitím změní zákon




Pobavíte se.

Přeji vám pěkný den

Aspoň jeden týden

14. července 2010 v 12:37 | Dauma |  Moje zážitky

bych chtěla být naším pejskem Jonáškem. Jsou mu 4 roky a vybrali
jsme si ho v útulku.

Předtím jsme měli pejska taky z útulku, jmenoval se Riki. Když odešel,
byla to pro celou rodinu velká bolest.
Dlouho se mi zdálo, že jsem jej zahlédla a v noci jsem překračovala
u postele místo, kde poslední měsíce spal, protože už nevyskočil na postel.
Měl těžce nemocné srdíčko a tři roky jsme jej nosili do schodů v náručí.
Jinak byl stále veselý. Bylo mu 13 let, když umřel v roce 2003..

Zařekla jsem se, že už žádného pejska nechci. Počátkem roku 2006 se
mi zdál sen, že mi přišel balík a v něm byl Rikinek. Probudila jsem se
ubrečená a řekla jsem hned dceři, že až přijde ze školy, tak zajedeme do
útulku.
Cítila jsem to jako poselství od Rikinka, že nastal čas k ukončení truchlení
a k pořízení nového pejska. Chtěla jsem pejska, nejlépe zlatého a veselého.

Přišly jsme do útulku a vedoucí nám vesele oznámila, že máme šťěstí,
protože už dlouho neměli malá štěňata a tento den přivezli čtyři - 3 fenky a
jednoho pejska.
Dal je sem hodně starý pán, jehož fenka porodila pět štěnat. Nemá už sílu
se o všechny postarat.
Když je přinesla, zastavilo se mi srdce a vytřeštěně jsem se dívala štěňátko,
které jakoby Rikinkovi z oka vypadlo.

Ukázala jsem na zlaté štěňátko.A představte si, byl to ten jediný pejsek.
Štěnátka se třásla stresem a měla vykulená očička.
.
Nevěděla jsem, že z jednoho vrhu mohou být tak rozdílná štěňátka - fenky
vypadaly : jedna jako černá kníračka, druhá jako hrubosrstý jezevčík a
třetí víte.

Musely jsme nechat pejska prohlédnout u veterináře v útulku. Když se
mě zeptal na jeho jméno, tak jsem se zarazila. neměla jsem žádné
připravené.
Podívala jsem se na pejska a vytanulo mi v mysli Jonáš.
Nikdy nezapomenu na překvapení manžela, když jsme mu zavolaly,
ať pro nás přijede do útulku, a na jeho radostný úsměv nad krásným
štěnátkem.

Všichni, kdo mají svého domácího mazlíčka, dobře vědí :

- že, mají svá velká privilegia

- že jejich papání stojí víc než člověčí

- že mají tak pečlivé a drahé lékařské preventivní prohlídky, které my
u sebe zanedbáváme

- že s každou prkotinou běžíme s ním na veterinu, abychom se ujistili,
že to nic není a je to úplně normální

- že jejich láska je veliká

Jonášek je radostný a hravý pejsek.I když někdo z rodiny jde jen
vysypat koš, tak ho vítá, jakoby ho 14 dní neviděl.
Je to také někdy nezbeda - to když někdo zapomene dovřít bránu
na faře, tak utíká za fenkami. Naštěstí víme, kde je a že za chvíli
budeme slyšet cinkot jeho známek na obojku.


Přeji vám hodně lásky a prožívání samých krásných a radostných
chvil se svým mazlíčkem .




Vernisáž

13. července 2010 v 18:50 Kino, koncerty, divadlo a jiné

Asi před dvěma týdny jsme byli na vernisáži dcery mojí kamarádky.
Mám jen pár foto z mobilu, sama jsem zvědavá, jak vyšly, protože
vernisáž se konala v noci.Umělkyně našla inspiraci v polární záři
na Islandu.
Ve tmě jsou matně vidět postavy na chůdách - výška 2,75 m. 
Byla krásná noc a vínečko bylo dobré.
Líbil se mi nápad i provedení a také jsem byla ráda, že
jsme se spolu viděly. 


ver
ver

ver
ver
ver

vervr






























Krásné prázdniny a dovolenou. Mějte se moc hezky. 

Byliny v toskánské kuchyni

5. července 2010 v 19:35 | dáša |  Z kuchyně

Bez bylinek si Italové nedokážou kuchyni představit.
V Toskánsku rostou všechny druhy bylin divoce ( trhala jsem je
hned na louce u usedlosti kde jsme bydleli (( i divoký česnek )),
a hned jsem je sušila).Divoké jsou armatičnější.
Ve městech bylinky Italové pěstují i v malinkých květináčkách
na balkonech nebo zvenku na parapetech oken spolu s muškáty.
Vždy je tam bazalka, šalvěj a rozmarýn, aby byly čerstvé po ruce.

Italové hodně používají :

Petržel - tu používají snad vždy, k rybám, zelenině, k salátům,
k houbám, do polévek a vnitřností

Bazalka - na pizzu, bruschettu ( brusketa - my jsme si mysleli,
že se to čte brusčeta, poučili nás )
do rajské omáčky, salátu a na křupavý opečený chlebíček
pokapaný olivovým olejem

Rozmarýn - hodí se k pečeni, rybám, do sladkých jídel

Šalvěj - na pečené pokrmy, ryby a maso, zvěřinu,
smažené šalvějové listy ( ještě jsem je neochutnala )

Máta - v Toskánsku se používá drobnolistá máta peprná -
mentha nepetella
do houbových, dušených a zeleninových jídel
do salátů a bylinkových likérů

Estragon - na kuře, rybu, listy v těstíčku smažit, aromatizuje
ocet

Tymián - k rybám, jehněčímu, zvěřině, do omáček, bylinkové likéry

Brutnák - listy se dají v těstíčku smažit, dělá se z nich špenát,
zjemňuje saláty ( nepěstuju )

Fenykl - roste divoce, používají se všechny části rostliny
kromě kořene, hodí se k vepřovému masu ( mně to
nechutná )


Přeju vám hodně fantazie při vaření a pečení

Provensálské bylinky

4. července 2010 v 10:05 | dáša |  Z kuchyně

Mezi nejdůležitější provensálské bylinky patří :


Tymián - je králem provensálských bylinek, má sladkou a
přitom intezivní chuť a vůni.
Hodí se k zelenině, masu, rybám a do omáček

Rozmarýna - má intezivní pryskyřičné aroma
hodí se k jehněčímu,rybám a na pečené brambory,
dávám ji i při grilování na maso a pár větviček hodím
do žhavého popela

Saturejka - hodí se do jídel s fazolemi, na grilované maso
V Provenci se jí říká oslí pepř

Majoránka - tu asi používá každý, např. do bamboračky nebo
bramboráků,do karbenátků
má intezivní vůni jako tymián, ale je jemnější a
sladší

Oregano - u nás se více říká dobromysl, je to vlastně divoká
majoránka ( roste i u nás - často si ho trhám, je
vysoké na rozdíl od pěstovanému na zahradě )
vůně se rozvine až sušením ( už mám první várku
nasušenou )
dávám ho do rajské omáčky, na rybu, drůbež, králíka
a na zeleninu

Šalvěj - má silnou vůni, moc ji nepoužívám, jen když mě bolí
v krku tak přidám líst do čaje
Hodí se k vepřovému, skopovému k drůbeži - malé
množství
suším ji a ukládám celé listy

Bazalka - také ta se hodně používá i u nás
V Provenci se používá na pesto a do mnoha jídel

Fenykl - je to bylinka i zelenina,používá se v kombinaci s
olivami a rybami

Estragon - hodí se na ryby a do salátů

Bobkový list - je to vlastně vavřín = strom, používá se do marinád
a omáček, u nás nejvíce při zavařování okurek, cibulek..


Směs provensálských bylin obvykle tvoří 3 - 4 bylinky, vážou se do
kytiček a pověsí za ucho hrnce a ponoří do vařího pokrmu, pak se vyhodí.
používají se i sušené, jsou zabalené v gáze.
Směs vždy obsahuje tymián a rozmarýnu, hodně se přidává majoránka a
saturejka, někdy šalvěj a bobkový list.

Přeju vám krásné sváteční dny

Začínám znovu

1. července 2010 v 9:27 Co čtu

Susanne Kubelka

Začínám znovu  - štěstí a úspěch na podruhé ( na potřetí....)

Susanne zde popisuje svůj život, kdy zahodila v jednadvaceti " jistotu
pod penzí " ( učitelka), jak se zlobili rodiče, odjela téměř bez peněz
do Paříže, protože byla hrdá na to, aby požádala rodiče o podporu.
Tam se  vedle práce zdokonalovala ve francouzštině, pak cestovala a
bydlela v Asii a v Austrálii ( prošla různými zaměstnáními ),
vdala se a žila v Londýně a v 28 letech nastoupila na sedmileté studium
na univerzitě ve Vídni .Bydlela velmi skromě.
Jen studená voda, žádná koupelna, záchod společný na chodbě ( rok 1970 ).
Studium ji naplňovalo a byla šťastná. 

Popisuje příběhy lidí ( i velmi známých osobností ),kteří změnili svůj život :
po rozčarování v práci nebo v lásce, po těžké ráně osudu nebo proto, že jim
jejich život připadal nudný, a měli dost sil ( v 50, 60, 70,80 letech )
na to, aby začali něco jiného.

Její motto : dokud žijeme, zůstávají dveře otevřené.
                   Jen musíme jimi projít.