Fara

21. června 2010 v 18:14 | Dauma |  Fara

Asi před pěti lety jsme koupili starou faru.
Objížděli jsme si prohlížet nemovitosti už určitě tak přes dvacet let. Hledala
jsem nemovitost, která má genia loci ( protože jsem citlivá a mám ráda staré věci
a musím cítit to fluidum, že tam patřím - manželovi je to jedno ).

Před těmi pěti lety se začaly prodávat fary, tak jsme jich spoustu navštívili,
podmínkou byla také zahrada. Nic mě neoslovilo.Nechtěla jsem velký dům a
vytápět obrovské místnosti a studené schodiště do patra ( i když tyto fary byly
v dobrém stavu a měly i několik koupelen, protože tam dřív bydleli nájemníci.

A jednou v zimě s námi jel realitní agent asi po třech farách a my jsme si
už mysleli, že si asi nic nevybereme,když jsme zastavili u "naší" fary.

Brouzdali jsme se k ní po kolena ve sněhu, brána nešla kvůli sněhu otevřít,
tak jsme museli prolézt dírou v plotě.A sotva jsme přišli na dvůr, tak jsem
věděla, že je to ONO!
Byla to krása - suchá vysoká kamenná zeď okolo dvora i v části zahrady,
v zahradě, kde už zedˇchyběla, tvořily plot vysoké keře ( to všechno vytváří
uvnitř mikroklima ), velký sad,stará velká stodola a fara.Obě nemovitosti
pocházejí ze 16. století.
Ihned jsem tu cítila tu volnost a klid v duši.Už jsem v sobě měla obraz,jaké
možnosti se mi nabízejí.
Procházela jsem se místnostmi a už jsem věděla, kde bude kuchyň s obývákem
a jídelnou a kde ložnice, obdivovala jsem velká kachlová kamna z počátku
19. století - tady bude jednou knihovna. Podlahy z prken,všechna okna
vysoká 2,25 m,vysoké stropy, nádherné slunné sklepy s polorozbořenou pecí na
chléb a kamennou podlahou.

Pak nastaly dny horečného rokování a dohadování pro a proti.
Já jsem byla nadšená a vůbec mi nevadilo, že tady není ani vodovod ( ale stará
studna ) ani kanalizace ani plyn. Ani to, že tu je ve vnitř jen suchý záchod.

Manžel byl nerozhodný, přece jen mu chyběly vymoženosti města, ale
do měsíce jsme měli úvěr ( já jsem vlezla do první banky, na kterou jsem narazila
cestou z práce, a všichni nad tím spráskli ruce - včetně notáře.Nakonec se ale
i teď ukazuje, že je to zatím jedna z nejlepších bank ).

A od té doby tam dřeme a dřeme. Já jsem tam šťastná. Manželovi se tam líbí, ale
teprve po třech letech přišel na to, co já jsem říkala od prvního dne.
Když jsme jednou odjížděli domů, tak stál před farou na dvoře a řekl mi :
Nezdá se ti, že tady je cítit taková velká volnost ?

A teď několik foteček :
 


Komentáře

1 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 27. března 2013 v 22:52 | Reagovat

To je nádhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama