Blbá jako tágo

12. května 2010 v 18:47 |  Moje zážitky

Předminulý týden mi bylo dost špatně. Měla jsem žaludek jak na vodě, ruce
a nohy se mi třásly, byla jsem strašně unavená, ale nemohla jsem spát.
V pátek jsem se rozhodla, že půjdu ke své praktické lékařce.
Zjistila mi, že mám vysoký dolní krevní tlak a předepsala mi léky.

Čekala jsem dost dlouho a vyšla od doktorky po poledni hladová jako vlk.

Zašla jsem si poblíž do mé oblíbené kavárničky, kde jsem si dala hruškové
Kappy a zákusek s velkým množstvím ovoce ( nemám pak výčitky, že jsem
jedla něco moc kalorického - já totiž ujíždím na sladkém ).

Tak si tam hovím a pochutnávám a kouřím, když do kavárny vešla snědá žena
a míří na toaletu.

Když vyšla po schodech zase zpátky, rozhlédla se po kávárně a pak šla ke mně
( byla jsem sama u stolečku ) a spiklenecky se ke mně naklonila a zeptala se,
jestli si může přisednout.
Byla pěkně upravená, tak jsem jí pokynula směrem k židli.

A teď to přišlo : Na vašich očích vidím, že jste nemocná a máte velké problémy.
Paní já su velká léčitelka a všechno od vás odeženu.
Než jsem se nadála, vytrhla mi tři vlasy z hlavy, řekla mi o papírový kapesník, který
zmuchlala a obtočila moje vlasy kolem něho.

Tak na ni tak oblbě hledím a čekám, co bude.
Na kapesník mám dýchnout, pak dýchala ona a pořád něco mumlala.
Zazvonil jí mobil a mluvila jiným jazykem.
Pak mi řekla, ať jí dám všechny peníze, co mám u sebe.
Já na to, že mám jen stovku.
Ona : nelžete, já to na vás poznám. Já su velká léčitelka a zařídím vám všechno,
co si přejete.
Měla jsem stovku a dvoustovku, tak jsem jí je podala.
A ona na mě : Vy máte víc !
Zalhala jsem.
Ona : nelžete, já to na vás poznám, ještě kreditní kartu.
Opět jsem zalhala.
Ona mi zopakovala, že lžu a jaká je velká léčitelka.
Nepřiznala jsem se.
Ona pak opět něco mumlala a pak nade mnou udělala velký kříž.

A pak řekla : Kolik mi necháte ?

Říkám, že nic.
Ona : to si tak málo ceníte svého zdraví a štěstí, které k vám do měsíce příjde,
já su velká léčitelka.
Já : léčitelé neberou peníze, to jen ti lidé, kteří vykládají osud
Ona :Věřte su velká léčitelka a lidi mi dávají deset i dvacet tisíc korun.
Já: nedám nic, vraťte mi peníze
Ona začala křičet nenávistným hlasem, že mě prokleje a vše se mi
vrátí ještě k horšímu
Já : To jste zlá léčitelka a vraťte mi peníze
Vrátila mi peníze a pořád křičela a s nadávkami ( ale ne s prokletím ) opustila
rychle kavárnu.
Dívám se ven a vidím, že na ni čekal komplic.

V kavárně jsem obsluhu na tu ženu upozornila.

Teď, když jdu městem, mám připravený mobil s nastavením fotoaparát
a šmejdím očima, zda ji neuvidím.


Stalo se něco podobného i vám, že jste si mysleli, že jste úplně zblbli ?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama