Minulý týden

Úterý v 19:14 | dáša |  Co právě dělám



byl týdnem " blbcem "

Začalo to návštěvou prodejny mobilů mé sítě, kde jsme požádala o lepší tarif.
Byla jsem zvědavá, zda mně ho sníží.
Dozvěděla jsem se velice nepříjemné zprávy.
4 roky jsem platila nehoráznou platbu, byla v ní započítána i služba,
kterou jsem asi 3 x odhlašovala ( telefonicky )!

Platila jsem navíc internet - 10 G !, kerý nemám možnost užívat a nevím, kde se u mě vzal.
Takže abyste rozuměli, platila jsem iternety dva!

Strávila jsem v jejich prodejně přes hodinu.
Poněvadž jsem technický a elektronický antitalent,
pořádně jsem mu nerozuměla, zvláště když se chodil asistent několikrát ptát za roh a
pak to zase přepočítával ( stalo se to třikrát ).
Hlava mně šla kolem a měla jsem pocit, že mně mozek vybuchne jako papiňák.
A bylo tam příšerné horko!

No nic, říkala jsem si, podívám se na ty papíry doma. Ještě mně od nich přišly 4 sms.

Pospíchala jsem přes celé město do restaurace na oběd s kamarádkami.

Večer jsem se k papírům nedostala, protože jsme s manželem hledali jiné papíry.

Následující den byl totiž ohlášený dovoz nové postele.
Hledala jsem fakturu o koupi i za dopravu - platili jsme předem v prodejně.
Pak už jsme hledali oba a pořád jsme se přesvědčovali, kdo z nás ty papíry vzal do ruky.

Já jsem to nebyla, neboť mně druhý majitel sepisoval název filmu, který bych chtěla vidět.
Nákup byl spojen s kafíčkem a šťávou s citronem a meduňkou.
S nadšením jsme se všichni rozpovídali o Toskánsku, o filmech, knihách i o politice ( nenadšeně ).
Také jsem si vyzkoušela všechny postele - i ty za 250 tisíc !

Při hledání jsme vzpomínali jakou velikost měla účtenka.
Hledali jsme do jedné hodiny v noci. Spalo se mně hrozně špatně.

Druhý den přijeli s postelí, kterou i smontovali a dali i matrace, které jsme koupili dříve.
Pomalu jsem se nadechovala, že se jim přiznám, že nemáme žádný papír, když jsem uviděla,
jak jeden z mladíků drží v ruce několik papírů.
Byla to faktura za postel společně s platbou za dopravu.
Vůbec jsme si s manželem neuvědomili, že jsme ty papíry vůbec nedostali.
Dodávají ji při dovozu zboží. Spadl mi kámen ze srdce.
Mladí muži, dopravci, byli velice příjemní a milí.

Naše radost z postele byla veliká. Hned jsem ji čistě povlékla a blaženě jsme si lehli.
Ovšem ráno! Měla jsem bolesti celého těla, jakoby se mně přemístila páteř a žebra do břicha.
Každý krok byl bolestivý. Panebože, koupili jsme špatnou matraci !
Po letech hledání a ležení na mnoha matracích v mnoha obchodech,
koupíme blbou matraci a budu trpět až do konce života.
Moje nálada byla pod bodem mrazu.

Tato nálada se citelně zhoršila večer po přečtení zpráv a smluv o prodloužení používání mobilní sítě.
Nikde jsem nenašla ani Ň o částce, kterou budu platit od následujícího měsíce.
Zato jsem zjistila, že Internet s 10 G zmenšil na 1.5 G ( ten s telefonem odhlášen poprvé v roce 2012) a
můj mobilní internet, který užívám k NB tady na faře ) wifinu máme jen doma ) mně snížil také na 1.5 G.
Jsem už tak rozzlobená, člověk nemá žádnou šanci ( pokud je tak tupý jako já ) se dobrat k dobrému konci.
Nezbývá mně, než se tam zastavit znovu.
Hlavně ať mě neobsluhuje ten mladík, který mně nastavil platbu, o jejíž výši nemám ponětí,
ale s intenetem mě pořádně vytočil.
Možná se budu zase divit.
Držte mně, prosím, pěsti, ať se dostaneme na dobrou čásku a vše bude v pořádku ku mé spokojenosti.
Ještě jedna otázečka:. nevíte někdo, na jak dlouho mně vydrží 1.5 G na měsíc na internetu ?
Prosím, prosím o radu.


Vím, že aleje se obnovují celkově. Došlo i na nás.
Jednu stranu osázeli asi před 5 lety a nyní je vysazena protější strana.
Přesto, že jsem s tím byla předem seznámena a uznala jsem potřebu kácení a vysazení nových stromů,
mračila jsem se, když jsem alejí procházela. Mračím se na celý svět.
Mizerné počasí, rozbahněné zahrady, znovu vyřizování ohledně internetu a kdoví co ještě.

Manžel se ke mně mrzoutovi solidárně připojil.
Včera někde odložil, ztratil ? klíče svoje i naší nejmladší dcery.
Ráno jsem mu velice nerada půjčovala moje klíče s upozorněním, že žádné náhradní nemáme.

Radši už přestanu psát, abych vás mračounstvím nenakazila

dáša


Nová alej - tunelu ze stromů si už neužiju.





Naše nová postel, byla zlevněna o 5O%.




NEBERTE MĚ VÁŽNĚ, nejsem dlouhotrvající mrzoutÚžasný
 

Gratinované filé po francouzsku

14. března 2017 v 12:51 | dáša |  Z kuchyně




Gratinované filé


500 g filé ( koupila jsem filé Mylord z mořské štiky peruánské, tažné sítě Tichý oceán ), BEZ PŘIDANĚ VODY A

CHEMICKÝCH PŘÍSAD ( jsme dva, dala jsem 300 g )

O,125 l kyselé smetany ) použila jsem mléko s máslem a citronem )

5O g tvrdého sýra ( nastrouhala jsem hermelín )

50 g slaniny

1 středně velký okurek

20 kaparů nebo další okurek

1 lžíce hořčice

citron

sůl

máslem vytřeme pekáček


Nejdříve uvařím brambory.

Kousky filé pokapeme šťávou z citronu a necháme chvilku odležet.
Opečeme nakrájenou na kostičky slaninu.
Filé posolíme, naskládáme do pekáčku nebo zapékací misky a potřeme hořčicí.
Na jednotlivé porce klademe nakrájené okurky, případně posypeme sekanými kapary nebo další okurky
a kostičkami opečené slaniny.
Vše zalijeme kyselou smetanou a posypeme strouhaným sýrem,
okolo přiložíme půlky oloupaných vařených brambor.
Zapečeme v troubě do růžova.



Také mám pomocníka, no, spíše mlsouna.



Filé pokapané citronem odpočívá dokud neosmažím slaninu.






Tuto úpravu filé máme nejraději.
My totiž ryby moc nejíme.

Dobrou chuť !

dáša

Jaro u nás

9. března 2017 v 19:37 | dáša |  Zahrada a sad na faře


Všichni zahrádkáři, sadaři a vinaři mají napilno.

Prořezávají se jádroviny a stříhají keře.
Třetí den stříhám keře, chudáka pustoryla ( nepravý jasmín, nádherně vonící )
jsem ostříhala víc než dost. Vypadá značně opelichaně.
A takový obrovský kulatý keř to byl. Hodně jsem se lekla,
když jsem se podívala na výsledek mé čtyřhodinové práce!

Včera jsem uřezala větve náletů, které místo plotu obklíčily zadní zahradu.
Manžel říká ( už několik let ), že musí pryč, mně to připadá nemožné,
jejich kořeny jsou rozsáhlé a ještě jsou mezi nimi základy kamenného plotu.
Ořezáním větví se zahrada ze západu osvětlila, ovšem vypadá, jakoby zahrada neměla plot.
Nevadí, vedle jsou velké louky a za potůčkem soused. Aspoň na nás bude lépe vidět.
Dnes jsem se pustila do jabloní na této zahradě. Ty vypadají po mém zásahu solidně.

V sobotu jsme byli v Obi, kde jsme udělali velký nákup.
Napřed jsme vybírali semena, vzali jsme si jich hodně,
Manžel pochybovačně poznamenal, kam to dáš ?
Potřebuji, aby poryl další půdu pro záhony.
Ovšem půda je pořád bahnitá, i když u nás nepršelo tento týden nepršelo.
Dnes dopoledne drobně mžilo a vypadalo to jako by byl listopad.
Nyní svítí slunce.











Bylinky jsem sila asi před 10 dny a už mezi okny v truhlíkách lezou.
V pondělí jsem zasela vše, co se má vyset v březnu.
Jen co uschne půda, zaseju ven ředkvičky, špenát a salát.

Vždycky jsem si předtavovala, že budu ve sklepě pěstovat žampiony.
Koupili jsme pro začátek jedno balení substrátu s podhoubím.
Jsem zvědavá, jestli se jim bude dařit.
Také jsme koupili substrát pro setí v truhlících a
substrát do velkých květináčů na zahradu a několik párů rukavic.
Manžel si tam přihodil ještě pár věcí. A suma sumárum jsme utratili spoustu peněz.

Z nabídky Lidlu " Vítejte na zahradě " jsem pověřila manžela,
aby koupil ještě další podpory ke květinám a vertikutátor k provzdušnění trávníku.
Máme ho zamořený mechem, sloupne se jako koberec, když se na něj vrhnu, zůstane úplně holá zem.
Vápnila jsem vloni hodně a nepomohlo to. Jakmile zmiznul sníh, posypala jsem záhony i
trávník v zadní zahradě pilinami a popelem ze dřeva
Mají i různé schůdky, které jsem koupila vlon, poličky a stojany na kytky.
Manžel koupil podpory a ani v Praze a v Hk vertikutátor v prodeji nebyl.
Manžel půjde do Lidlu nakupovat v pátek, tak se ještě podívá.

Lidl má spoustu výhodných nabídek pro zahradu a balkony až do června.
Už mám zatržené, co budu nutně potřebovat.

A světe, div se !
V sobotu jsme měli v nakupování velice úspěšný den.
KONEČNĚ jsme koupili pořádnou postel!
Hurá ! Hledání trvalo bratru tři roky !

Na zahradě a na dvoře se všude rozrostly sněženky.
Některé jsem, bohužel, při odklízení větví nešťastně rozšlapala.
Pořád jsem dávala velký pozor a najednou si říkám : " tady někde byly sněženky ", ano, zašlapané do půdy.






Připadá mně, že březen utíká mílovými kroky.
Ještě zbývá přes 20 velkých keřů na ostříhání.
Práce pořád dost.
Na zahradě se mně krásně pročistí hlava a těším se, jak už bude všechno kvést.

Děkuji vám za vaše nakouknutí i mílé komentáře
dáša


P.S. Kvůli špatnému signálu mně nejdou vůbec rozkliknout buď vaše články nebo se mně v článcích neukážou fotky.
V Posledních komentářích se zobrazuje, Když teď píšu, kdo mně napsal komentář, ale pod článkem není a nemohu
si ho otevřít ani v v této rubrice. Prostě se neukáže. Pořád nějaké komplikace !!!

 


Vladimír Votýpka o šlechtě

8. března 2017 v 12:39 | dáša |  Co čtu



Ve škole mně velice zajímaly předměty dějepis a zeměpis,
na gymnáziu k nim přibyla filosofie a latina.

Když v roce 1993 vyšla první kniha V. Votýpky,
s velkou zvídavostí a radostí jsem se pustila do čtení.

O některých rodech, i když jsem věděla, že existují, jsem nevěděla vůbec nic.

Se zchudlou šlechtou jsem se seznámila již v útlém dětství na Slovácku.
Bylo mně jich líto , když jsem je potkávala, tehdy již byli v důchodu,
jak byli ve starých šatech a škrpálech.
Lidé, které dříve zaměstnávali, jim poskytovali trochu jídla
nebo staré oblečení.
Je všeobecně známo, že každá rodina ve vsi si vybrala v zámku něco.
Z krásných vykládaných sekretářů a skříní si udělali králíkárny
nebo je rozštípali na topení.

Další moje osobní setkání bylo v počátku 90. let s jedním baronem.
Přijela jsem vlakem a on mě čekal na peronu.
Uklonil se mi s kloboučkem sňatým z hlavy. Otevřel mi dveře do auta a zase zavřel.
Projel se mnou parkem a ukazoval mně , co již upravil a vybudoval.
Jeho předci vybudovali pro své zaměstnance bydlení, zadarmo jim poskytovali
dřevo na topení ze svých lesů
pro obec sirotčinec, prádelnu, školu....
Dostala jsem oběd a pak mě vyprovázel, opět s otevírání dveří auta,
loučení s pozvednutím kloboučku při úklonu.
Už jenom chyběl červený koberec.
Mával mně do okna, dokud jsme si nezmizeli z očí.

Následující hraběnku můžete potkat v zahradách, v kavárně, na nádvoří.
V těchto letech otevírala své soukromé křídlo dvakrát ročně návštěvníkům.
Když jsme viděli fotografie, jak vše bylo zničeno, byli jsme otřeseni,
jak stát mohl tuto hrůzu dopustit obsazováním památkových budov
vojákům, zemědělcům apod., kteří tam na parketách chovali prasata,
skladovali munice nebo nádrže s naftou....

V nově upraveném křídle jsme byli velice překvapení.
Pokoje byly zařízeny tzv. za hubičku.
Za použití laciného textilu dokázala hraběnka vytvořit nádheru.
S kamarádkou jsme podrobně zkoumaly, jak má podšité závěsy, ubrusy....
Viděli jste někde třeba ve velkém pokoji stan z látky a něm sociální zařízení ?
Byly jsme úplně unešené a sbíraly jsme inspiraci.
A všude nádherné kytice, které aranžovala sama.

Byly jsme na návštěvě několikrát, abycho si lépe prohlédly to,
co nás zajímalo.
Možná své soukromé prostory ( včetně kuchyně, obýváku, pokoje pro vnoučata )
otevírá dosud, to nevím.

Také jsem se osobně několikrát setkala s biskupem
známého šlechtického rodu.

Šlechtici, se kterými jsem se seznámila byli velice příjemní.
Nemluvili jen o sobě, ale zajímal je i můj život a názory.




















Děkuji vám za milé komentáře a také všem, kteří nahlédli do mého blogu.
Vždy mě potěšíte. Vážím si vás.

dáša

Bílé Karpaty oskerušovou cestou II

6. března 2017 v 15:26 | dáša |  Slovácko

Musím se vám omluvit.
V minulém článku jsem zaměnila fota oskeruší za hloh - dvě fotografie.
Upozornila mě Vendy W a já jsem za to ráda.
Myslela jsem si, že jsem už zapomněla, jak plody oskeruší vypadají.

Při prohlídce fotek ve složce jsem zjistila, že oskeruše mám vyfocené. A dávám je do tohoto článku.
V minulém článku mám v psaní také nějaké chyby ( např. ve slově jihovýchodní ),
neodvažuji se do článku zasahovat, aby se mi nezopakovala situace u článku " Práce z domova",
kdy po opravě jednoho ! přebytečného písmenka zmizelo 3/4 článku i fotografií.
Píšu články přímo v blogu, po druhém dopsání při uložení mně zase vše napsané i fota zmizely.
Po třetí se to opakovalo znovu a zbyly z celého článku jen asi 4 věty.
Byla jsem z toho, řeknu to mírně, velice rozčilená.
Odložila jsem opravu, nový článek jsem vyplodila po dvou dnech.
V původním článku mně běžely ruce po klávesách velice rychle, sledovaly rychle přicházející myšlenky.
Po čtvrté jsem ho psala s obrovskou obavou, že mně zase zmizí.
A těžce jsem hledala vzpomínku, co jsem psala dříve.
Možná jsem něco zapomněla, ale obsah, doufám, je stejný.
Tímto se vám všem omlouvám. Nebylo to způsobeno úmyslně.


A nyní půjdeme dál.
Druhou zastávkou byla Tvarožná Lhota, která se nachází na úpatí
Bílých Karpat blízko Moravského Veselí na Slovácku.
Jedním z vrcholů je vrch Travičná, na kterém byla postavena v roce 2002 rozhledna 35m vysoká.
Můžeme z ní vidět vrcholy Beskyd, Chřibů, Pálavy a prý i Alp.
My jsme měli nádherné počasí a byl opar a já jsem neviděla nic.
Modrá barva mně splývala s oblohou a neviděla jsem žádný předěl.


A nyní vám ukazuji opravdu oskorušu ( píšu název, jak se stromu říká na Slovácku ).









Bohužel, všechny vysoké fotografie leží!!!!!!
Myslela jsem, že si fotky upravím na pevném dosku, ale i tam byly již upravené.
Zajímavé je, že ve složce je to správně a i po nahrání do galerie vidím fotku správně,
ale při uložení do článku, potvora, lehne.
Laskavě, prosím, nahněte hlavu doprava. Děkuji za pochopení.






Podívali jsme se do muzea oskeruší.









Z plodů po úplném dozrání se mohou dělat marmelády. poklást na táč s drobenkou.
Na šťávy a likéry.

Příště, pokud budete mít zájem, bych vám ukázala květenství a živočichy žijící v Bílých Karpatech.

Všechny vás srdečně zdravím

dáša



Další články


Kam dál