Práce na dvoře

Včera v 13:20 | dauma |  Zahrada a sad na faře


Každý, kdo má aspoň kousek zahrádky nebo terasu či balkon,
má hodně práce.
Jsem ráda, že bylo krásné září, a mohla jsem být na zahradách a travnatém dvoře
s nadšením pracovat od ranního kafíčka do 19. hod večer.

Obšťastňovaly mě ještě kvetoucí rostliny.





Rozchodníky miluju. Nad nimi podzimní astřičky ve fialkové barvě.


Na trhu jsem koupila sazenice velkých okatých macešek.
Škoda, že jsou to jen dvouletky.
Ale dělají nám radost až do zámrazu.




Vidíte tu mezeru mezi maceškami?
Byla nutná, protože mezi nimi je díra o průměru 6 cm a hluboká až do Austrálie.
Jojo, minulý rok v suchém a horkém počasí hraboši pracovali usilovně a všem ve vesnici
udělali tolik děr na zahradách, v sadech i na loukách, že zem byla a je doposud jako řešeto.
Nad nimi moje velice oblíbené něžné dlužichy s atraktivním olistěním.

Byla jsem udřená ze sadu a třásly se mně ruce a nemohla jsem
se ohýbat kvůli bolavým tuhým zádům.
Takže jsem jen namířila mobil a na pas blint jsem cvakla.
( Mám tak spoustu fotek jen s polovinou květu k vymazání).


Mochyni ( lampionky) mám nejraději, když už jsou síťované.
Jinak je to agresor. Několik let se držela při zdi stodoly a najednou si usmyslela před dvěma lety,
že se rozroste do plošného rozměru 8x4 m2.
Zahájila jsem proti ní nelítostný boj.
Úzkou lopatkou jsem je vyrypovala a rukama podhrabávala zeminu a
tahala dlouhatánské kořeny a usměrnila jsem rostliny tam, kam patřily , hezky ke zdi stodoly.
Zatím se tam drží.
Je to však jak ticho před bouří, určitě se nenápadně chystá se zase udeřit!




Denní sběr zralých rajčátek.
Na keříčková rajčátka nedám dopustit.
Naštěstí je nikdy nepostihla plíseň ( musím zaklepat ).
Máme je v obalech pod přesahující střechou.
Jejich slupka je je velmi jemná.

Hernajz, kdo se nám poválel na sibiřských kosatcích!
Určitě toulavé kočky.
Ale kdeže, zde je viník.


Naše zlatíčko Jonášek.

Nechápe, proč se panička zlobí.
Dělá jakoby nic.

Nás čeká dnes šťastné setkání a k tomu velice dobrá večeře.

Mějte se všichni fanfárově

dáša

P.S. Zítra budeme asi naposledy opékat na ohništi špekáčky, mňam.
 

Knihy o lidech,

Čtvrtek v 20:02 | dauma |  Co čtu



kteří zanechají za sebou dobrou kariéru a
hledají klidný život na venkově.


četla jsem už mnoho knih,
jejichž autoři prošli touto proměnou a
podělili se s námi o svých začátcích
v jiných podmínkách,
než žili doposud.

Tyto knihy mám moc ráda, protože mně dodaly sílu
a nadšení pro práci na domě a na zahradě.

Poslední dobou jsem četla :









Všechny, co nakouknou do mého článku nebo blogu,

srdečně zdravím
a přeji vám příjemný večer

dáša

Každá rada je dobrá

Úterý v 21:50 | dauma |  Ruční práce



Minulý týden jsem v Levných knihách zahlédla dvě nevázané knihy malého formátu.
Ležely tam tak halabala na úplně jiných žánrech.
Byly hezky tlusťoučké a byly tady už poslední.
Úplně poskakovaly rozčilením, jestli i ony půjdou k tvořivému člověku.
Rad mají na rozdávání.





Kniha o háčkování má 300 stran.
Když si kupuji knihu, tak si v obchodě pár nahodilých stránek přečtu,
jestli mně vyhovuje styl psaní autora, na záložce si přečtu nástin obsahu a
na zadní záložce něco o autorovi.
Otevřela jsem knížku a začetla jsem se, na co se háčkařky ptají,
no zjistila jsem, že tu radu také potřebuji.




Rady pro pletení mají 370 stran.

Šup s něma do košíku a už leží u nás doma v pleteném proutěném koši.

Děkuji vám všem za milé komentáře.
A teď mně držte pěsti, ať se mi to podaří uložit.

Dobrou noc
dáša

 


Neboj se a

19. září 2016 v 22:45 | dauma |  Moje zážitky


vnímej svoji intuici.

Na počátku srpna mně na botu při procházce s Jonáškem
na volném prostranství spadlo pírko a úplně to plesklo.
Ohlížela jsem se, co to bylo.
Pírko na botě.

Přestala jsem dýchat, byla jsem jak ochrnutá a
jen srdce mně bušilo celým tělem.
Jasně jsem viděla známý obličej, vykřikla jsem bolestí.

Doma v obýváku na stole leželo další pírko,
v ložnici další na přehozu na posteli.
Schovala jsem si je do krabičky.
Pírka byla různých velikostí, jedno hodně malinké.
Ani jedno nebylo čistě bílé.

Odpoledne jsem seděla u NB v obýváku a najednou
vrtulovitým pohybem mně přistálo na klávesech pírko.

Vzala jsem mobil a rychle jsem napsala sms,
že ho mám ráda a moc mu za všechno děkuji.
Modlím se za Tebe, vše bude dobré.

Věděla jsem v nitru, že ne.

Za dva dny zemřel.


V srpnu jsme měli naplánované velké setkání.

Měli jsme, rozloučení bylo něžné, citlivé, četli jeho krásné verše a
pak nakonec vzkaz pro nás kamarádkám a kamarádům.


Setkávejte se se svými nejbližšími, s přáteli.
A mluvte a mluvte, nebojte se říct, co máte na srdci.
Dejte jim vědět, že jsou pro vás jedineční.


Dva dny po úmrtí jsem volala do Hradiště mojí kamarádce,
jestli neviděla parte a kdy má pohřeb.
Řekla jsem jí o andělských znameních s pírky.
Začala na mě křičet a brečet.
On si napsal sám nekrolog a bylo tam něco o pírkách,
jak jsi to mohla vědět.
Nevěděla, bylo mi dáno znamení.

Šedé pírko = smutek.


denně se shýbám
až dolů k zemi
pro vypadaná bílá pera
jako by mě
po celý život
obletovali andělé


vaše smutná dáša


P.S. Dnes jsem našla bílé pírko - naděje, je šťastný a svobodný,
byl připraven.

Dožínky v Hradci Králové

17. září 2016 v 20:23 | dauma |  Co právě dělám


Ještě ráno mně nenapadlo, že se podíváme na dožínky.
Jela jsem totiž kolem včera v MHD a viděla jsem samé balonky a kolotoče.
Byla tam spousta dětí ze škol a nijak mně nepřipadalo, že by tam bylo něco jiného.
Zeptala jsem se jedné maminky, cože se to tam děje. Prý budou dožínky v sobotu.
Divila jsem se, že nejsou v sadech jako vždy, ale ona mě vyvedla z omylu,
že už asi 4 roky jsou u flošny.

Den byl dnes klidný. Posnídali jsme, páníček šel s Jonáškem na procházku,
já jsem umyla nádobí, ustlala postele, převlékla se do šatů.
Zabalila jsem Jonáškovi léky do šunkového salámku ( šunky jsou tak příšerně slané,
a nejvíce ta dětská, to je hrůza ).
Zblajzl přášky a dostal jako každý den ode mě dentální kost.

Řekla jsem Jonymu, že jdu k panu doktorovi a že brzy přijdu. Ať se pěkně vyspinká.
Ať jdu, kam jdu, vždy říkám, že jdu k doktorovi a on mně rozumí a je klidný.
( Manžel mu někdy říká : " Jonášku nevěř jí, ona ti panička lže, jde se napapat do restaurace a
je lakomá, nic ti nedá.)
Pokaždé ho okřiknu, ať Jonyho neplete, jinak bude kňučet, chudáček.

Vzali jsme dva koše a hurá na trh. Trhy miluju.
Už dva ( nebo tři ?) roky máme nové tržiště.
Copak to je pěkné, ovšem malé a uličky tak úzké, že dva lidi vedle sebe neprojdou a
jakmile tam vjede maminka s kočárkem, všichni musí vycouvat.
Nevím, který kůň to navrhl, asi nechodí do trhu.
Na trhu nejde jen o nakupování, ale i o pokec s prodávajícím a setkávání se známými.
Trh je přece společenská událost!

Nakoupila jsem hodně zeleniny, u každého stánku mně manžel šeptal,
nemáme té zeleniny nějak moc ?
Taky jsem si koupila nádherné okaté macešky do truhlíků.

Poté jsme jeli do jiné čtvrti k našemu panu doktorovi pro zvířátka.
Jonáškovi už docházely léky. Také jsem s ním probrala Jonáškovo zdraví.

Domů jsme jeli okolo dožínek a viděli jsme davy přijíždějících lidí.
Autobusy jezdily jeden za druhým.
Neodolali jsme a začali hledat místo k zaparkování. To byla docela fuška.

Nakoupila jsem hlavně čerstvé pečivo, ovocný dortík, česnek,
jogurty s domácí marmeládou a s rakytníkem .
Manžel si koupil chleba se sádlem a cibulí a moc si pochutnal.
( Čerstvý chleba se sádlem miluju, ale je to pro můj žlučník vražedná kombinace.)
Na oběd jsme si dali halušky a já k tomu malé pivo. Manžel řídil.










V kočárech přijeli představitelé města a kraje.
Při focení ( mobilem ) jeli od nás vpravo, jenže na snímcích mám více projíždějících aut a autobusů.
Při jejich cestě zpět doleva se mně podařilo zachytit ještě část jízdy.
Koně byli nádherní.
Jízdu téměř nikdo neviděl, jen pár človíčků, protože hrála nahlas na ploše se stánkama hudba,
na tribuně někdo účinkoval a přes stánky nebylo vidět na silnici.


Jedné hodné, skromné a milé mladé paní jsem koupila dárek.
Sbírá panenky, snad se jí bude líbit.













U nás spadlo pár jemných, ale hustých kapek.
To nebyl ani déšť, trvalo to asi deset minut než jsme došli k autu.
Ani jsme mokří nebyli.


Děkuji vám za vaše komentáře, vždycky mně moc potěší.
Já se snažím dát pár článků, než budu bez signálu.

Mějte se všichni moc pěkně.

dáša

Kam dál